Julie Hrstková: Česká ekonomika se bez cizinců už neobejde
Počet cizinců v České republice pomalu, ale setrvale roste. Podle poslední zprávy o migraci z dílny ministerstva vnitra jich bylo na konci druhého čtvrtletí roku 2025 na území České republiky oficiálně skoro milion sto tisíc. Což v přepočtu znamená, že každý desátý obyvatel Česka je ze zahraničí. Česká republika je tak co se týká podílu cizinců na tom podobně jako například Finsko.
Nutno dodat, že z cizinců v Česku dominují Ukrajinci, kterých je necelých 600 000, přičemž zhruba polovina z nich má jen povolení k přechodnému pobytu. Druhou největší skupinu cizinců tvoří Slováci, třetí Vietnamci. Podíl příchozích ze států Evropské unie a Švýcarska se na celkové imigraci pohybuje lehce nad jednou pětinou.
Čtěte také
Příliv cizinců v kombinaci s mírným růstem napětí na trhu práce zhoršuje jejich přijímání Čechy. Jak vyplynulo z jarního průzkumu STEM, asi 69 procent Čechů a Češek myslí, že zde pracuje až příliš mnoho cizinců. 49 procent dotázaných vnímá cizince jako ohrožení.
Současně je ale 54 procent lidí přesvědčeno, že zaměstnávání cizinců může být řešením nedostatku pracovní síly v některých profesích.
Průmysl i zdravotnictví
Co říkají čísla? Podle údajů ministerstev práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu pracuje v České republice skoro 950 tisíc cizinců. Necelých 830 tisíc je v zaměstnaneckém poměru. Nejvíc pracovníků ze zahraničí pracuje v Praze a ve Středočeském kraji. Cizinci se tak podílejí celkové zaměstnanosti necelou pětinou.
Čtěte také
Co by se stalo, kdyby jakákoliv vláda vyslyšela volání populistů a zavřela cizincům dveře?
Nedostatek lidí by zasáhl všechny profese bez ohledu na vzdělání. Na zahraniční pracovníky spoléhá nejen česká dominanta, kterou je zpracovatelský průmysl, ale také maloobchod, pohostinství, sociální služby i zdravotnictví. A rozhodně se nedá říci, že cizinci pracují pouze na těch nejhůře placených místech.
Co se týká jednotlivých oborů, tak například do stavebnictví míří větší podíl Ukrajinců než Čechů, oblast zdravotnictví a sociálních služeb volí častěji Slováci než domácí. V dělnických profesích se podíl cizinců dlouhodobě pohybuje mezi 17 až 25 procenty.
Rusové v Česku
Pro mnohé bude největším statistickým překvapením zaměstnanost Rusů, z nichž každý čtvrtý pracuje v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Nadstandardně vysoký podíl Rusů také volí profesní, vědecké a technické činnosti, dále v bankách a pojišťovnách, také v oblasti nemovistostí. V posledních třech oborech tak pracují třikrát častěji než Češi, v oblasti informačních technologií dokonce osm krát častěji.
Nutno dodat, že řada cizinců pracuje přes agentury. Zjistit jejich přesný podíl v některých oborech, především těch hůře placených, je v podstatě nemožné.
Čtěte také
Pokud bychom se chtěli podívat, kde je hájemství českých zaměstnanců, potom je to především veřejná sféra: domácí pracují ve veřejné správě, obraně a samozřejmě ve vzdělávání.
Kdyby byli cizinci nuceni najednou všichni odejít, doplatili bychom na to všichni. S pětinovým podílem na zaměstnanosti se významně podílejí na příjmech rozpočtu – na odvodech, daních z příjmu, ale také ze spotřeby jako je daň z přidané hodnoty.
Schodek rozpočtu, který se stále drží kolem 250 miliard korun a výš, by se dál prohoubil. Dostupnost řady služeb, včetně těch zásadních, jako jsou zdravotní a sociální, by se ještě dál zhoršila.
Česká republika ukázala, že umí vstřebat cizince. Bohužel nedokáže plně využít jejich schopností a má problém v lákání a hlavně udržení vysocekvalifikované pracovní síly.
Migrace je v Česku sprosté slovo. Někdy ale není od věci připomenout, že bez ní by na tom Česko bylo ekonomicky daleko hůř
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
