Budoucnost financování médií vidím skepticky. Vlastně nikdo neví, jak to bude dál, uvažuje novinář Veselovský
„Mně přijde, ale je to jen můj pocit, že celá novinářská scéna je momentálně úplně zmatená. Není totiž úplně jasné, jakým způsobem se budou věci – a teď myslím zejména financování médií –, dít dál,“ uvažuje novinář a dnes už také podnikatel Martin Veselovský.
Původně relativně skromný projekt internetové televize DVTV, který před deseti lety rozjel s kolegyní Danielou Drtinovou, totiž mezitím vyrostl do platformy, která se snaží prosadit také na Slovensku a teď i jako plnohodnotný televizní kanál DVTV Extra.
Čtěte také
„Rozjeli jsme normální televizi a musíme se učit věci kolem reklamního trhu," potvrzuje bývalý moderátor Českého rozhlasu i České televize. Internetová DVTV má nadále svůj věrný okruh předplatitelů, kterých je stabilně kolem 20 tisíc.
„Je otázka, jestli to není organický strop, který bez toho, abychom investovali peníze, už neporoste. Takhle, jak to teď funguje, je to v pořádku. Na druhou stranu by bylo hezké jít třeba cestou slovenského Denníku N, který má, pokud se nepletu, přes 70 tisíc předplatitelů," poznamenává Martin Veselovský.
Kudy vede cesta?
Otázka financování podle něj trápí českou žurnalistiku obecně. „Chvíli to vypadalo, že je subscribers (předplatitelé) jsou skvělou cestou, pak se ukázalo, že to vlastně úplně skvělá cesta není. Anebo jen pro jednotlivce, jako je Čestmír Strakatý,“ uvádí příklad novinář.
„Pro médium velikosti DVTV už je tento systém financování hraniční, taky tak dnes funguje už jen Deník N a Respekt. Ale obě redakce mají v zádech nějaký finanční backup. I proto mám dojem, že teď není moc jasné, kam to půjde dál,“ zamýšlí se Veselovský.
Čtěte také
Také si všímá, že novinářská obec spolu přestává být schopná navzájem komunikovat, podobně jako tomu je v celé naší fragmentované a rozdělené společnosti.
„Existuje spousta lidí, kteří čerpají informace už jen z takzvaných reakčních kanálů, a i proto jsem k vývoji médií trochu skeptický,“ vysvětluje Veselovský a zdůrazňuje úlohu veřejnoprávních médií, která by měla zůstat „baštou klasické žurnalistiky, kde by se nemělo nic otáčet ani zapomínat na některá témata. Otázka je, jestli to tak je,“ ptá se přední český novinář.
Jak náročné je v dnešní době rozjet konkurenceschopné televizní vysílání? Co si zkušený moderátor myslí o využití umělé inteligence v novinařině? A čím ho inspirují jeho téměř plnoleté dcery?
Poslechněte si celé Hovory Petra Šimůnka v audiozáznamu, dozvíte se víc.
Související
-
Němeček: Slovenská média jsou pod zákulisním tlakem. Novináři končí a vládní politici se tím chlubí
Na Slovensku se vyostřuje boj o zachování svobody médií. Nejsledovanější televize Markíza zrušila diskusní pořady moderátora Michala Kovačiče.
-
Zachraňte Evana a Alsu! Novináři a média v současném Rusku
Už přes rok je zadržený v ruské vazbě novinář Evan Gershkovitch, dopisovatel deníku Wall Street Journal. Čeká na proces, v němž je kvůli svojí práci obviněn ze špionáže.
-
Rozhlas je nenasytné zvíře a novináři mu musí dodávat stravu, říká Pavla Jazairiová
Spisovatelka, cestovatelka a někdejší rozhlasová novinářka vypráví o tom, jak se ve dvaceti letech dostala do rozhlasu díky skvělé francouzštině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka