Brutalismus zřejmě pořádně ocení až další generace, domnívá se památkář Svoboda

31. leden 2022

„Brutalismus je velmi kontroverzní architektura, alespoň tak, jak je vnímána veřejností,“ uvažuje Petr Svoboda, vedoucí Metodického centra moderní architektury Národního památkového ústavu v Brně. Brutalismus přitom pochází z francouzštiny a znamená syrový beton. „Není to tak, že by stavby měly být brutální, ale často odhalovaly surové materiály, a to i svou konstrukci,“ dodává v pořadu Hovory.

„Není to tak, že by veřejnost úplně bezvýhradně souhlasila s tím, že je tato architektura krásná. Já osobně si to ale myslím,“ vysvětluje s tím, že brutalismus není dvakrát oblíbený nejen u nás, ale podobně smýšlejí i jinde na světě.

Památkář Svoboda pak souhlasí s tvrzením historika architektury Zdeňka Lukeše, že novému zájmu o tento druh staveb pomůže až generační odstup.

Brutalistní budova bývalého ministerstva paliv na Vinohradské

„Je to tak, protože mladí historici architektury i architekti se tak k brutalismu už staví. Převážně mnohem pozitivněji než starší generace. Mně se navíc ukázalo, když si s lidmi povídám o brutalistních stavbách, že se jim zásadě i líbí architektura, ale vadí jim ten surový beton. Třeba v tom, že se časem ušpiní. Ale není tak těžké ho očistit.“

Dokonce je dnes velmi módní natírání původně surového pohledového betonu, kde bylo vidět šalování od bednění apod. „Někdy stačí opravdu velmi málo, aby se stavba, která vypadá umolousaně, špinavě, ne úplně pěkně, změnila ve velmi elegantní a nadčasovou.“

Nejlepší hotel?

Pokud má Petr Svoboda vybrat hotel, který patří k těm nejlepším, odpovídá oklikou. „Hotelů je poměrně hodně a já bych asi nehovořil o nejlepších, ale o pozoruhodných.“

Není totiž hotel jako hotel – rozdělují se i podle typologie. „Je značný rozdíl mezi velkým městským hotelem a například horskou ubytovnou nebo lázeňským hotelem.“

Pustevny

„Když to vezmu chronologicky, tak s přelomem 19. a 20. století je spojen velký rozvoj turismu, takže pro mne jsou velmi pozoruhodné, zajímavé, nádherné Pustevny. A chaty Libušín a Maměnka od Dušana Jurkoviče. Ty jsou ze samého přelomu století, kdy tak trochu nad horami vládl turistický nacionalismus a jednotlivé národy soutěžily v tom, kdo si postaví nádhernější, velkolepější ubytovnu.“

„Jurkovič toho využil a do architektury dostal i lidové motivy a trochu národní motivy, takže ten nacionalismus tam mohl být i malinko podporovaný,“ uzavírá.

Jaké hotely by pak vybral z oblasti hotelových, respektive společenských domů? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu