Bylo to skvělý, říká Matěj Homola z kapely Wohnout o koncertu v Lucerně. Skupině bude 30 let
Zanedlouho to bude 30 let ode dne, kdy kapela Wohnout odehrála svou první oficiální show. Bratři Homolové společně s Jiřím Zemánkem a Zdeňkem Steinerem za dobu své existence obrazili velkou část Česka, doteď ale nikdy nehráli v pražském klubu Lucerna, A to navzdory tomu, že sestava z hlavního města pochází. „Je strašně zvláštní, že po třiceti letech jsme se ocitli v jednom z nejlegendárnějších klubů až teď v roce 2025,“ říká v Hovorech zpěvák a kytarista Matěj Homola.
Čtěte také
Čekání se podle Homoly vyplatilo. „Bylo to skvělý. Kdo tam někdy byl, tak ví, že interiér klubu není standardně řešený: pódium je uprostřed a kulaté a lidi na něj koukají v podstatě ze 180 stupňů,“ vypráví.
Myšlenka na založení kapely se zrodila ještě za komunistického režimu. Homolům tehdy bylo asi 16 let. „Tenkrát jsme jako děti založili kapelu, ale to bylo tak, že jsme si řekli, že zakládáme kapelu, a teprve pak jsme se dohodli, kdo na co bude hrát. Vlastně jsme jenom mlátili do nástrojů, ale v té době vznikl název Wohnout,“ vzpomíná spolufrontman.
„Pak přišla revoluce, dlouho se nic nedělo. Až někdy v půlce devadesátých let jsme začali s bráchou cvičit na elektrickou kytaru a pomalu z toho vznikla kapela Wohnout,“ pokračuje.
Oficiálně ji datují na červen 1996, kdy v pražském Futuru vystoupili jako předskokani pro kapelu Kurtizány z 25. avenue.
Skládání a kafe
Čtěte také
Dnes dvaapadesátiletý zpěvák nemá v plánu zakořenit a začít „tradiční“ život. Nedávno se vrátil z měsíčního motočundru po Maroku s manželkou Andreou Homola Brodekovou, která má dobrodružství také v krvi.
„Nejdřív jsme spolu podnikali takové mini výlety na skúterech po nějakých asijských zemích. Postupně jsme začali jezdit ve dvou na velké motorce, na mé, po světě,“ vypráví o jejich začátcích.
Potkali se v kavárně v Indii, kde chtěl Homola skládat a Brodeková vařila kávu. Nedlouho na to vyrazili na první společný výlet a od té doby cestují spolu.
„Ona si udělala papíry a v současnosti je to tak, že nějaké výlety jezdíme furt ještě na jedné motorce, nebo na dvou, každý na své. Záleží výlet od výletu,“ říká a vzpomíná na říjen, kdy společně najezdili několik tisíc kilometrů po Maroku.
„Je dobrý mít parťáka, když je vaše manželka na motorce. Andrea je hodně taková ženská do nepohody a pro mě jsou ženský do nepohody nejvíc v pohodě,“ přibližuje Matěj Homola, co je mu drahé.
Dvojice dobrodruhů se po setkání v Indii sestěhovala a následovala svatba. Samozřejmě nemohla být tradiční. „Byla adekvátní, protože jsme přijeli k obřadnímu pultu na jedné motorce,“ popisuje.
„V mém případě to byl první sňatek. Já jsem tím životem nějak proklouzával, nikdo to po mně nikdy nevyžadoval. Já jsem nikdy nebyl odpůrce sňatků, jako někteří chlapi, ale nikdo to po mně nikdy nechtěl,“ zamýšlí se.
Poslechněte si celé Hovory s Matějem Homolou na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
