Británie je kvůli omylům premiéra Johnsona v ohrožení, myslí si komentátor The Guardian

18. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britský premiér Boris Johnson

Spojené království čelí druhé vlně koronavirové krize. Britský deník The Guardian z toho viní britskou vládu. Ve svém redakčním komentáři tvrdí, že kabinet premiéra Borise Johnsona ztrácí přehled o tom, jak se virus mezi lidmi šíří. A země je podle listu kvůli tomu v ohrožení.

Vláda reakci na pandemii podle Guardianu nezvládla už v případě první vlny, dělala jednu chybu za druhou. Británie totiž neměla kdovíjak velkou testovací kapacitu a musela zavést ničivou karanténu, která zruinovala ekonomiku a dostala ostrovní hospodářství do největší recese za posledních 300 let.

Čtěte také

Britští ministři měli několik měsíců, aby dali věci do pořádku. Vymysleli nový testovací systém s tím, že právě funkční mechanismus testování a trasování pomůže vládě potlačit lokální ohniska onemocnění. Existovaly sice drobné pochybnosti, že na podzim a v zimě může nastat problém, skoro ale ještě není u konce léto a systém už nefunguje.

Pokud britská vláda nedokáže poskytnout lidem dostatek testů v září, kdy věděla o návratu dětí do škol a dospělých do práce, je podle Guardianu otázkou, jak chce dosáhnout svých ambiciózních cílů provádět jich až milion denně. Vláda mezitím ztrácí podporu veřejnosti, podle agentury YouGov jejím krokům věří už jen třetina Britů.

Němci chtějí pomáhat migrantům z Řecka

Pro jednou je to zase Německo, které se chopilo iniciativy v pomoci migrantům na řeckém Lesbosu Němečtí politici se teď dokonce přebíjejí v tom, o kolik víc uprchlíků z nedávno vypáleného tábora, by mohlo Německo přijmout. Tématu se věnuje zpravodajský server Deutsche Welle.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (z bavorské CSU) ale odmítá plán na přijetí 1500 uprchlíků měnit. Nechce, aby migranti obcházeli už zavedené postupy při udělování azylu. Taky by rád, aby se na přijímání uprchlíků podílela celá Evropa.

Čtěte také

Státy jako Maďarsko nebo Polsko tradičně odmítají vytvořit celoevropskou migrační politiku, nejsou v tom ale sami. Třeba Nizozemsko chce přijmout z Řecka jen 100 lidí. Rakousko je ještě skoupější, a to přesto, že má ve vládnoucí koalici zelené. Lidovecký kancléř Sebastian Kurz explicitně žádal, aby Rakušané nenásledovali německou cestu.

Jak Deutsche Welle dodává, právě vypálený tábor na Lesbosu může mít nakonec na debatu o reformě evropské azylové politiky dlouhotrvající dopad. Jak německá kancléřka Angela Merkelová, tak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, nahlas zvažují, že by na řeckých ostrovech vybudovali nové uprchlické tábory pod záštitou Evropské unie a Německa.

Přímo na řeckých ostrovech by pak došlo k přezkumu azylových žádostí. Jde v podstatě o kopii toho, na čem se Brusel domluvil před čtyřmi lety s Tureckem. Celý tento plán je ovšem jen velmi vzdálený tomu, co by uprchlíci v Řecku rádi slyšeli.

Doufali totiž, že se z Lesbosu dostanou na pevninu nehledě na to, jak dopadne jejich žádost o azyl. Na verdikt tam podle údajů Evropské komise čeká 11 tisíc lidí.

Přehled tisku najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související