Bohuslav Horák nebyl „jen“ manželem komunisty umučené političky

Osudem Bohuslava Horáka (1899–1976) se obšírně zabývá až jedna z posledních knížek o Miladě Horákové. Je to loňská publikace Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou.

Horák a manžel určitě nebyl nevýraznou osobností v pozadí. Stihl si vybudovat vlastní kariéru a za války prošel také nacistickými lágry.

Čtěte také

Opravdu se Milada Horáková přiznala? Vždyť to byla obyčejná vražda, odpovídá historik

Po válce pracoval na ministerstvu – i tak ale podle dcery Jany Kánské měl na „rodinu“ víc času než maminka.

Daniel Anýž se Jany Kánské po letech ptal, kdo pro ni byl z rodiny nejdůležitější: „Bez váhání řekla, že táta. Táta byl ten, kdo byl odpoledne po práci doma. Se kterým jsem si hrála, s kým si povídala, kdo ji často večer ukládal. Milada Horáková trávila s rodinou možná neděle, ale jinak byla pořád pryč.“

Strejček Rákos a soused Brázda

Bohuslav Horák, rodák z Černilova nedaleko Hradce Králové a syn „pana řídícího“, vystudoval postupně střední hospodářskou školu v Chrudimi, nymburskou reálku, Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství a nakonec ještě získal doktorát technických věd. V roce 1927 se oženil s Miladou Královou.

Populární postavy zemědělského rozhlasu – Brázda a Rákos|foto:autor neznámý, Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jeho předválečné působení je spojeno s pražským rozhlasem, kde pracoval v zemědělském vysílání. Tento program pro venkov trpěl do jeho příchodu typickým problémem, kdy odborníci své myšlenky přednášeli akademickou formou posluchačům na vesnicích.

Horák ale zavedl do vysílání scénky ve formě rozhovorů „strejčka Rákose a souseda Brázdy“, které se brzy staly nesmírně populárními. Stravitelnou formou totiž hovořily o důležitých věcech. Taky se Horák ještě před válkou stal programovým ředitelem Radiožurnálu. 

Po válce

V srpnu 1940 byl gestapem zatčen a odsouzen za údajný pokus velezrady. Na pět let. Po válce už byl rozhlas pevně v rukou komunistů, kteří Horáka na žádné z klíčových funkcí nechtěli. Paradoxně našel práci na ministerstvu informací, bezpečně ovládaném opět komunisty. Po únoru 1948 byl vyhozen i odtamtud.

Čtěte také

Jiří Pehe: Justiční vražda Milady Horákové je mementem i pro dnešek

V září 1949, v den zatčení Milady Horákové, se Státní bezpečnost rozhodla pro domovní prohlídku v jejím bytě; Horákovi, který byl doma, se podařilo uprchnout a složitou cestou přejít do Bavorska. Až tam se z rozhlasu dozvěděl nejprve o procesu s manželkou, a později o její smrti. Nakonec se dostal až do Spojených států, kde se za ním v roce 1968 mohla vystěhovat i dcera Jana Kánská.

Příběh Bohuslava Horáka, s důrazem na řadu zatím neznámých detailů, přiblíží posluchačům v repríze pořadu Portréty publicista Daniel Anýž.

Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas