Apolena Rychlíková: Poctivost k životním postojům Milady Horákové znamená mimo jiné i poctivost k sobě

Ve vykonstruovaném politickém monstrprocesu tehdy stanulo osm osobností bývalé České strany národně sociální, dva sociální demokraté, dva zástupci lidové strany a taky údajný trockista Záviš Kalandra.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Milada Horáková. Zavražděna nejen komunisty

Všech třináct lidí vinila obžaloba z přípravy protistátního puče a kdejakých teroristických akcí. Jak celý proces dopadl, je známá věc: trest smrti pro Horákovou, Kalandru, Buchala a Pecla. Především poprava marxisty Kalandry ukazuje, že procesy z 50. let nejde rámovat čistě antikomunistickou perspektivou, a že se takto zploštělé pojetí dějin nesluší už ze samotné úcty k obětem těchto procesů.

Kalandra byl totiž významná postava intelektuální levice, kritik, historik a novinář, člen KSČ, redaktor Rudého práva a také muž, který se ostře vymezoval proti stalinismu už ve 30. letech a později, stejně jako Horáková, strávil část války v nacistických koncentračních táborech. I Milada Horáková byla vrstevnatou osobou – přesto se vůči jejímu odkazu opakovaně dopouštíme zplošťujících výkladů.

Co jiného je život, než boj

Vzhledem k tomu, jakým symbolem totalitní zvůle se osud Horákové a její skupiny stal, je zjevně těžké pojímat její figuru v celistvosti. Jak dobře napsal publicista Petr Bittner, Horákovou dnes definuje to, kým byla zabita. Zbytek je jen taková „omáčka“.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Jak probíhal proces s JUDr. Miladou Horákovou

Z významné české bojovnice za ženská práva, vězněné antifašistky a národní socialistky, která se po celý svůj život prala za sociální práva a důstojné životní podmínky, tak děláme jen obušek na minulost, ideologickou mřížku, ze které si půjčujeme to, co se nám hodí. Není to její život, ale pouze její smrt.

Jenže jsou to právě celoživotní postoje, neúnavný boj za spravedlnost a pevnost v názorech, co Miladu Horákovou skutečně definuje a bez čeho nikdy nemůžeme pochopit, proč se nakonec stala obětí justiční vraždy. A jsou to její postoje, názory a činy, které si dnes máme připomínat především – pokud se máme vyhnout laciné instrumentalizaci na hranici vkusu.

„V boji se padá, a co je jiného život než boj, “ psala Horáková ve svém posledním dopisu svým blízkým, pár chvil předtím, než odešla na popraviště. Její život byl skutečně boj – trvalý a v mnoha ohledech krutý. Vystudovaná právnička nastoupila do oboru sociální péče a už jako studentka se stala jednou z postav českého ženského hnutí.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Z Horákové po 70 letech Milada

Spolu s nejslavnější českou feministkou Františkou Plamínkovou nebo odborářkou a bojovnicí za zrovnoprávnění práv žen a mužů Fráňou Zemínovou (ta byla v procesu také obžalovaná) se trvale zasazovala o možnost svobodné realizace československých žen.

Její práce v ženském hnutí byla naprosto zásadní a vždy v ní dbala na životy těch na okraji. Zajímaly ji dělnice, matky samoživitelky, sociální dopady genderových nerovností, ochrana dětí a plně se věnovala oblasti péče jako důležitému sektoru společnosti.

Díky ní a dalším podobným ženám má dnes české feministické hnutí na co navazovat a na co odkazovat. Byl to feminismus, co – jak sama říkala – jí dávalo pevnou půdu pod nohama. A podobně se to má s hnutím demokraticko-socialistickým, i toho byla významnou představitelkou a proponentkou. Ve své práci vždy zdůrazňovala solidaritu jako hlavní princip mezilidských vztahů. A spolu s ní i rovnost.

Apolena Rychlíková|foto:Jan Bartoněk,Český rozhlas

Milada Horáková byla zavražděna a umučena před 70 lety. Bylo by skvělé, kdybychom skutečnému odkazu jejího života věnovali víc pozornosti. Uctít Horákovou přece znamená poctivě pochopit všechny aspekty její práce, mluvit jasně o jejích postojích, zkoumat je a nechávat ve společnosti působit. Hrdě na ně navazovat a rozvíjet je dál.

Na rozdíl od zkratkovitých politických hesel nám totiž skutečné zkoumání osudu Horákové nepřináší jen černobílou agitku, ale ucelený pohled na emancipovanou, odvážnou ženu a zásadní figuru naší moderní historie.

Autorka je komentátorka serveru A2larm