Zápisky z trápení Milady Horákové v cele od konfidentky
Zpráva Státní bezpečnosti z ledna 1950 podle knihy Karla Kaplana Politický proces s Miladou Horákovou a spol., charakterizuje Horákovou jako ješitnou političku, která bez veřejného působení ztrácí smysl života.
Čtěte také
„Je rafinovaná, kluzká jako úhoř a v tomto smyslu používá i svého právnického vzdělání, přičemž se staví jako oběť režimu.“ Protokoly o vyšetřování Milady Horákové zaplňují stovky stran a nelze rozlišit, co řekla svobodně, co musela, co upravil či doplnil vyšetřovatel.
Kaplan konstatuje, že je zřejmé, že zůstala věrná ideálům T. G. Masaryka a Edvarda Beneše a hlásila se k demokratickému socialismu. Netajila se svým odsudkem komunistického státního převratu v únoru 1948 a odmítala obviňování z vlastizrady. Autentický je záznam jejího rozhovoru s obhájcem Vladimírem Martinem, zachycený na odposlouchávací zařízení.
Zprávy od konfidentky Viery
V knize najdete i výňatky ze zpráv z cely, které podávala konfidentka Věra (Viera) Hložková – bývalá novinářka, označovaná někdy jako československá Mata Hari. Zapsala veškeré detaily z trápení Milady Horákové v cele počínaje 21. dubnem 1950. Hložková ji nejen sledovala, ale i cíleně vedla k chování požadovanému konstruktéry procesu. Přesto si sama do zápisníku poznamenala, že Horáková je hrdinka, která se drží velmi statečně, a že ji lituje a obdivuje.
Knihu přečetla a ukázky z dokumentů vybrala Veronika Kindlová, text Aleny Blažejovské.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
