Bedřich Hrozný. Do vědy se zapsal senzačním objevením chetitštiny, jeho poslední knihu ale kritici strhali

23. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bedřich Hrozný (1879 - 1952) univerzitní profesor, vědec, orientalista

Nechybělo mnoho a z Bedřicha Hrozného mohl být evangelický farář. Na Vídeňskou univerzitu původně odešel studovat teologii. Už po prvním semestru ale přešel kvůli zaměření na filozofickou fakultu, aby se věnoval filologii. Od dětství vynikal v jazycích. Navíc na gymnáziu v Kolíně se díky jednomu z profesorů setkal s orientalistikou. Vysokoškolské studium indoevropských jazyků tak nebylo překvapením.

V době působení na Vídeňské univerzitě se zúčastnil několika badatelských výprav na Blízký východ – do Iráku, Sýrie a Turecka, kde se setkával s hliněnými klínopisnými destičkami z Asýrie.

Jenže v letech 1906 až 1912 našly německé archeologické expedice tabulky psané známým písmem, ale v neznámé řeči. K originálům i kopiím těchto artefaktů se Hrozný dostal v roce 1914 v Istanbulu. Už o rok později představil akademickému světu chetitštinu.

Zlatá léta bádání Bedřicha Hrozného

Uznání za objev nepřišlo hned. Část indoevropeistů a dalších vědců jeho překladatelský úspěch zpochybňovala.

Bedřich Hrozný během výzkumu

Řady kritiků výrazně prořídly v roce 1917, když vydal chetitskou gramatiku. Když o dva roky později vydal překlady chetitských náboženských, právních a historických textů, o jeho přínosu pro vědu už nebylo pochyb. Bedřich hrozný se ve 40 letech stal zakladatelem nového oboru – chetitologie. To už ale působil v Praze na Univerzitě Karlově.

Za dobu svého působení v české akademické sféře se mu podařil i další významný objev. Při první československé archeologické expedici do oblasti Předního východu se mu podařilo odkrýt archiv asyrských kupců. Čtením stovek nalezených destiček dokázal přiblížit fungování tehdejší společnosti a vztahů v rodinném i obchodním prostředí.

Epochální dílo, které kritika strhala

Posledním dílem Hrozného byla obsáhlá kniha Nejstarší dějiny Přední Asie, Indie a Kréty.

„Jsou to jeho pokusy luštit písmo protoindické kultury, ale taky krétské lineární písmo. On se domníval, že tato písma rozluštil a že je možné předpokládat migraci obyvatelstva z Indie přes tu Přední Asii,“ popisuje orientalista, archeolog a historik profesor Petr Charvát.

„Jeho kniha byla přijatá s příslušnou úctou, ale už první recenze upozorňovaly na řadu vývodů a závěrů, které nenacházejí oporu v materiálu.“ Po smrti Hrozného v roce 1952 už kritici jasně uvedli, že knihu nelze považovat za seriózní vědecké dílo.

Divadelní spolek Náplavka: představení Krásné obrázky z Hrozného života

Podle Charváta se Hrozný domníval, že dokáže rozluštit jazyky díky svému předchozímu velkému úspěchu s chetitštinou.

Jako cílevědomý jazykovědec se ale hodnotil nad své síly. I přes nepříznivou kritiku je ale jeho poslední kniha, jejíž čtvrté přepracované vydání vyšlo v roce 1949, velmi populární dodnes. O úctě, které se vědec i po své smrti těšil a těší, podle Charváta svědčí ještě jedna věc.

„Jeden z prvních žáků Bedřicha Hrozného – Lubor Matouš – byl už v roce 1952 habilitován na docenta a v roce 1955 byl jmenován profesorem Karlovy univerzity. To bylo na tu dobu naprosto nevídané, protože Matouš byl západní voják, který v Sýrii přešel do řad britské armády.“

Divadelní spolek Náplavka: představení Krásné obrázky z Hrozného života

Jeho dílo i život nově přibližuje i dokukomediální seriál z dílny Divadelního spolku Náplavka Krásné obrázky z Hrozného života.

Třídílná série pracuje s jednotlivými scénami propojenými výkladem profesora Petra Charváta v expozici muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem. Autorem scénáře je Hugo Charvát, který zároveň pracuje na převedení celého díla na divadelní prkna.

„Bedřich Hrozný měl v sobě jistou zarytost. Díky ní dokázal nejen ty úžasné objevy, ale taky díky ní prošel životem se ctí. Když jsem na tom scénáři pracoval, došlo mi, jak dramatické okamžiky prožil – Rakousko-Uhersko, obě války, vznik Československa, třetí republika,“ říká scenárista Hugo Charvát.

„Například, když vyšel z té role akademika a postavil se německým vojákům, kteří v roce 1939 přišli obsadit Karlovu univerzitu.“ Bedřicha Hrozného si v představení zahraje hned několik herců.

Celý pořad Kateřiny Havlíkové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio