Rudolf Plajner: Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu

23. červen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Portréty | Foto: Eliška Fenclová, Český rozhlas

Rudolf Plajner: Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu

Třikrát zažil likvidaci českého skautingu muž, který byl jeho náčelníkem – Rudolf Plajner. Jeho složité potýkání se s totalitními režimy přiblíží v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

„Člověk žije tím, co udělal. Tím, co rozdal, tím, že potěšil, tím, že rozveselil oči. Tím, že hořel, aby se druzí ohřáli.“ Slova, která jako by nepatřila do dnešní doby. Jejich autorem je junácký náčelník Rudolf Plajner. V čele Junáka stál dlouhá desetiletí a měl příležitost zažít úspěchy i pády, a dost času na správná rozhodnutí i na chyby. Uplynulo už 35 let od jeho smrti.

Čtěte také

Rudolf Plajner (1901 - 1987) se seznámil se skautským hnutím roku 1916. Do čela organizace byl postaven v září 1939 a prožil tak ve funkci náčelníka její tři zákazy: nacistický v roce 1940 a dva komunistické v letech 1950 a pak 1970. Právě v souvislosti s posledním, „normalizačním“ zákazem skautského hnutí bývá Plajnerovo jméno zmiňováno nejčastěji v negativních souvislostech.

Plajner totiž po likvidaci Junáka přijal funkci ve vedení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a vydržel v ní až do roku 1977. Jeho oponenti to vysvětlují tak, že Plajner (kterému myšlenky socialismu nebyly nikdy cizí – ovšem ne myšlenky komunismu) skauty „přivedl“ do komunistického pionýra.

Dostal dvě facky, vrátil jednu

Často bývá v této souvislosti citována jeho věta z počátku 70. let, adresovaná skautským vedoucím: „Neopouštějte naše děti!“ Někteří skauti si ji vykládali jako Plajnerovu zradu skautské myšlenky, jako návod, aby skautští vedoucí přecházeli i s dětmi do Husákova pionýra. Jenže ta věta je vytržena z kontextu.

Čtěte také

Upozornil na to už před lety jeden ze skautských seniorů Alois Remer z Holešova: „Plajner nám vedoucím řekl, abychom u dětí zůstali, jestli můžeme – a dělali s nimi, dokud to bude únosné.“ Plajnerův vzkaz tak nebyl pokynem k hromadnému vstupu skautů do pionýra, ale naopak: výzvou skautským vedoucím, aby tak dlouho pracovali s dětmi v duchu skautských myšlenek, jak jen to bude možné, dokud by se neprovinili proti skautskému slibu.

Rudolf Plajner byl člověkem vnitřně statečným: v roce 1920 zachránil z rozvodněné Svratky tři děti, roku 1940 se nabídl gestapu výměnou za jiného vězněného skauta, v únoru 1948 odmítl včlenit junáckou organizaci do „obrozené Národní fronty“; dostal za to dvě facky od komunistického ministra Alexeje Čepičky – a jednu mu vzápětí vrátil. Jednu, aby se neprohřešil proti zásadě neodplácet zlo stejným zlem.

Rudolf Plajner není jednobarevným hrdinou nebo zbabělcem, byl člověkem, který se snažil provést tisícovky dětí složitými okamžiky „velkých dějin“. Pavel Hlavatý posoudí, nakolik se mu to povedlo.

autor: David Hertl

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.