Bavíme se příliš mnoho o Evropské unii a příliš málo o Evropě, konstatuje Václav Cílek

Václav Cílek
Václav Cílek

Co je to Evropa? Na tuto otázku zaznívá mnoho odpovědí, v poslední době zvláště kritických. Kniha „Evropa, náš domov“ na starý kontinent ale pohlíží laskavě.

Každý Čech by měl mít zásoby alespoň na 14 dní. Jinak nějakou vážnou krizi nepřežijete, varuje Václav Cílek

katastrofa

Jsou tady a tiše žijí mezi námi. Říkají si preppeři a průběžně se připravují na nějakou budoucí katastrofu. Podle geologa ale nemusíte být prepperem, abyste měli nějaké zásoby pro přežití.

Publikace je společným dílem tří autorů: archeozooložky Zdeňky Sůvové, filozofa Jana Sokola a geologa Václava Cílka, který vysvětlil v Leonardu Plus, jak on vidí Evropu.

„Je to kniha protestní. Přišlo mi, že se příliš mnoho bavíme o Evropské unii a příliš málo o Evropě. Hodně se bavíme o politice a ekonomice, ale málo o katedrálách, hudbě nebo zvířatech a krajině. Evropa je víc než Evropská unie, to je nutné si říci.“

Geolog věří, že náš kontinent můžeme definovat buď geograficky, nebo lidsky. „Ale Evropa byla vždy významná. Sami Evropané o ní pochybují, ale lidé kolem nás ne.“

Evropa má tři moře: Černé, Kaspické a Středozemní. A zatímco většina moří svět rozděluje, tak Středozemní, protože se dá snadno přeplout, umožňuje minimálně po 8 tisíciletí výměnu zboží a myšlenek... Evropa je tedy propojený svět, včetně všech inovací, i těch náboženských.
Václav Cílek

Zatímco geograficky je Evropa jasně vymezená, z hlediska kultury situace tak jasná není. „Řešíme to tak, že Evropanem je prostě ten, kdo se za něj považuje.“

„Na konci prvohor začínají být čitelné obrysy Evropy, tehdy ještě jako součásti kontinentu Eurasie. Evropa vzniká postupným srůstáním. Zhruba tam, kde je dnešní Skandinávie, je pevný žulový kus zvaný Baltika, K ní postupně přichází tříšť ostrovů, ty na sebe narážejí a Evropa postupně srůstá,“ popsal Cílek.

O čem zpívají ledovce? Třeba o tom, že se Antarktida nevratně mění

Antarktida (ilustrační foto)

Příroda je plná zvuků. Některé z nich lidské uši určí velmi snadno, třeba ptačí zpěv nebo šumění moře. Zvuky ale dokážou vydávat i ledovce, a ty by mohly klidně zaznít v hororovém filmu.

Jeden ze zvlášť velkých ostrovů Evropy ležel kdysi mezi jižní Afrikou a Antarktidou. „Tato troska mikrokontinentu pokračovala k rovníku, pak narazila na stabilní Baltiku, ke které ještě předtím dojel pás ostrovů zvaných Avalonie,“ popsal jen část celého procesu expert.

Čeká nás více vln veder, ale i více vln zimy

„Evropské klima je vzácně vyrovnané. Oceán v zimě chladne pomaleji, proto jsou v zimě oceánské krajiny vždy teplejší, zatímco Sibiř prochladne tak, že je zdrojem suchého mrazu.“

Tyto jevy zásadně ovlivňuje systém Golfského a dalších proudů. „To vytváří velký homogenizační chod zejména ve střední a v části severní Evropy, protože jih je opravdu oddělen pohořím Alp.“

Evropa má podobné půdy, podobné klima, prší tu každý měsíc, jsou tu řeky, po kterých lze cestovat. I tady jsou dány základy jednoty... Proto bych spíš Evropu vnímal jako různé odstíny několika základních barev.
Václav Cílek

Pro klima Evropy má zásadní roli Arktida, připomněl geolog. „Je to obrovská oblast pokrytá ledem, jehož táním se změní všechno. Pokud začne ledovců tát příliš mnoho, zablokuje to přenos tepla z mořských proudů.“

„Jeden z klimatických modelů mluví o tom, že se sice průměrná teplota planety bude zvyšovat díky skleníkovým plynům, ale teplota severní a možná i střední Evropy se může za dvacet, třicet let začít ochlazovat.“

Pravděpodobně bude mnohem víc vln veder, což je dnes evidentní... Ale zároveň tání ledovců a zablokování oceánského proudění může vést k tomu, že zimy mohu být chladnější. Bude to tedy symetrické: víc vln veder v létě, víc vln zimy v zimě.
Václav Cílek

Evropa se odjakživa vyvíjí úzce v návaznosti na živou i neživou přírodu. „Civilizace nejsou lidé a vynálezy, ale lidé a jejich prostředí.“

„My jsme citlivost ztratili tím, že žijeme ve městech a odtrhli jsme se od cyklu přírody, který nás terorizoval několik milionů let. Ale další vývoj všeho bude opravdu záležet na tom, kolik je lišek, jaké je počasí, jak se urodí obilí, tedy na těch přírodních charakteristikách kolem nás,“ konstatoval Václav Cílek.

Jaké jsou hlavní charakteristiky našeho kontinentu a jak ovlivnily jeho dnešní podobu? Jak Evropa získala svůj tvara a své klime? Poslechněte si celé Leonardo Plus s Václavem Cílkem.

Spustit audio
autoři: Tereza Hrstková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související