Každý Čech by měl mít zásoby alespoň na 14 dní. Jinak nějakou vážnou krizi nepřežijete, varuje Václav Cílek
Jsou tady a tiše žijí mezi námi. Říkají si preppeři a průběžně se připravují na nějakou budoucí katastrofu. Podle geologa ale nemusíte být prepperem, abyste měli nějaké zásoby pro přežití.
„Já si prepperství překládám jako takovou ruku do noci podanou,“ říká Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR . „Přitom ale nevíte, kdo vám tu ruku sevře. Může to být přítel, ale taky něco, co vám ji ukousne,“ dodává.
O přežití v krizových situacích má prý zájem stále více lidí. Přitom sám nedokáže říct, jestli se tak zhoršila situace ve společnosti, nebo na světě.
„Hodně lidí má najednou pocit, že padáme do krize nebo nebezpečí. Já se snažím uklidňovat heslem Vždy připraven, které není jen skautské. Na podobné přípravy konce světa se snažím dívat jako na ty, které vám zlepší život (když se nic nestane).“ Ale číst nejrůznější příručky a stavět pod domem protiatomový kryt mu nepřipadá realistické.
Měli bychom tedy mít doma nějaký krizový scénář? „Dřív si to lidi představovali jako přežívání ve stylu Ramba někde v džungli. Pak ale psychologové dokázali, že takové osobnosti padnou v krizích jako první, protože je nějak neudržuje myšlenka na rodinu a jejich záchranu… Postupně se ale ukazuje, že nejvíc lidí zahyne kvůli nemoci. Třeba na infarkt, nebo diabetici a další chronici, kteří prostě nedostanou své léky, než že by se lidé zabíjeli nějakými zbraněmi,“ doplňuje geolog.
Jaké zásoby a na jak dlouho?
Podle Cílka potřebuje člověk v době krize baterku (nejlíp několik a taky monočlánky), protože většina krizí začíná v noci, nebo se do noci přesune. Další důležitá věc je voda.
„Po blackoutu přestane voda téct za chvíli. Podle vlastních průzkumů to vypadá, že v tak velkém městě jako je Praha by pak nemělo vodu víc než milion lidí. Se zásobami v cisternách se totiž budou zásobovat hlavně nemocnice nebo nějaké domovy pro seniory. Já mám doma vodní filtr a i v Německu nebo ve Švýcarsku lidem doporučují vlastní zásoby vody na 14 dní.“
Z výsledku cvičení krize po velkém blackoutu, které se tady dělalo ještě za starého vedení magistrátu, se zjistilo, že nahození sítě trvá kolem šesti dnů. Na tu dobu byste taky měli mít zásoby.
Václav Cílek
Dobu, než se obnoví dodávky vody, odhaduje na 2−3 dny a odstavení plynu až na několik týdnů. Z jídla pak jsou na zásoby nejlepší luštěniny a rýže, konzervy a hlavně voda, bez které se opravdu přežít nedá. „Skladujte, co jíte. Jezte, co skladujete.“
Opravdu nás čeká nějaká krize?
„Krize se dají rozdělit na rychlé a pomalé. Rychlá, tedy něco co nečekáte, je nějaká erupce na Slunci, odstavení internetu, geomagnetická bouře a nevím, co ještě. Jsou tady ale ještě ty pomalé. Může to být světová epidemie (třeba chřipky), nepokoje po svržení vlády, což způsobí nedostatek potravin.“
„Pak je tady model dlouhé krize, třeba za světového sucha. Společnost, u nás v Evropě je to hlavně střední třída, pak postupně chudne a pomalu se tady vrátí návyky lidí, které byly běžné v 60. letech, kdy si lidi pěstovali vlastní ovoce, protože bylo drahé,“ dodává Václav Cílek.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se, jak se chová skutečný prepper Jiří Šmíd, nebo co zjistil absolvent prepperských kurzů Ferdinand Šmikmátor.
Související
-
Václav Cílek: Krize Západu může být dveřmi do nového, mnohem...
Stále častěji se ozývají hlasy, že se blíží konec západní civilizace. Hroutí se západ? Můžeme s tím ještě něco dělat?
-
Václav Cílek: Myslím, že by se na školách měly zavést opět...
„Žijeme na prahu novodobého stěhování národů. Miliony lidí budou na světě přinuceny k migraci z důvodu nedostatku vody a potravin. Svět se už nikdy nevrátí k normál...
-
Vše je virtuální a nemáme se čeho zachytit. Tak vztyčujeme...
V Anglii jsou jich tisíce, u nás jsou spíš vzácností. Menhiry. „Klasické menhiry jsou staré jako egyptské pyramidy,“ upozorňuje geolog Václav Cílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.