O čem zpívají ledovce? Třeba o tom, že se Antarktida nevratně mění

Geofyzik Julien Chaput z Coloradské státní univerzity, který mezi lety 2014 a 2017 vedl studii o struktuře a pohybu Rossova šelfového ledovce v Antarktidě, přirovnal jeho zvuky ke hře na flétnu a někteří jeho kolegové dokonce ke zpěvu.

Frekvence zaznamenaných zvuků je ale příliš nízká, aby je lidské ucho dokázalo zachytit. Vědci proto původní nahrávku 1200krát zrychlili.

„Na rozdíl od Arktidy, kde je led většinou tenký, byla Antarktida vždy brána jako hodně stabilní. Teď se ukazuje, že různé části její Antarktidy reagují svým osobitým způsobem,“ uvedl v Dnešním Plusu geolog a klimatolog Václav Cílek.

Podle něj může dojít i k destabilizaci části šelfu, protože o něco teplejší voda vniká pod ledovec a shora působí tlak sněhu. „V současné sobě víme, že se něco děje, ale zároveň glaciální měření představuje jeden z největších problémů: co je trvalé a co je okamžité.“

První postřehy o zvucích, které vydává pohybující ledovec, pocházejí z měření. Ledovec pokrývá několikametrová sněhová vrstva, která prakticky nepřestává vibrovat a její struktura se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách a teplotě, přičemž se změny týkají i frekvence vibrací.

Přirovnání k flétně zde dává smysl, protože také záleží, jak silně se do ní fouká a kudy vzduch proudí. Zjištění o tom, jak „hrají“ ledovce, je ale vědecky velmi cenné.

Jedná se nejen o seizmické vlny, ale i o jejich hudební vyjádření. Je to tedy rozdíl jako mezi partiturou a hranou hudbou. Podobně se pouštěla hudba Slunce, lidé si hráli s hudbou genů... Je někdy příjemné to slyšet v jiném médiu, ale pokud umíte číst partituru, tak tu hudbu už nepotřebujete.
Václav Cílek

Vědci doufají, že právě studium vibrací a jejich změn v průběhu času by mohlo pomoct zjistit, jak ledové plošiny reagují na čím dál tím rychlejší zahřívání planety.

Chaput a jeho kolegové zaznamenali sezónní změny ledovcové písně. Za zásadní považují změny při oteplení v lednu 2016, kdy byl zvuky hlubší, což naznačovalo, že se sníh a kousky ledu rozpustily a zpomalily šíření seizmických vln.

Po následném ochlazení už se ale původní zvuky znovu neobjevily, což ukazuje, že došlo k trvalejší změně ve vrstvách ledovce. Badatelé věří, že sledování vibrací jim do budoucna umožní mít trvalý přehled o tom, co se s ledovcem děje.