Babrak Karmal. Otec generál, syn revolucionář
Pátek, 28. prosince 1979. Čtenáři Rudého práva, kteří se v poklidném období mezi Vánocemi a Silvestrem „pročetli“ až na předposlední stránku svého oblíbeného deníku, mohli objevit článek s nudným titulkem „Změna v afghánském vedení“. Kdo měl chuť, dozvěděl se, že v čele Afghánistánu došlo k výměně, Hafizulláh Amín byl vystřídán Babrakem Karmalem.
Na první pohled to vyznělo jako možná ne úplně obyčejná, ale přeci jen přijatelná událost – jeden komunista, který měl podle zprávy sovětské agentury TASS zneužívat své postavení, byl vyměněn za jiného komunistu. Přesnější obrysy dramatu, které se v prezidentském paláci v Kábulu odehrálo, vyšly najevo až později.
Výměnu v nejvyšší afghánské funkci nařídila Moskva a provedena byla tím nejjednodušším, tedy nejbrutálnějším způsobem. Do paláce vtrhlo komando sovětských speciálních sil s úkolem Amína a všechny další zabít. Nebylo to jednoduché, Kábul v prosinci 1979 nebyl Prahou v srpnu 1968.
Ochranka prezidenta kladla tuhý odpor a ze sedmi stovek sovětských speciálů jich asi stovka zahynula. Úkol ale splněn byl, Sověti rozstříleli vše živé, na co narazili. Do čela Afghánistánu tak mohl být postaven Karmal, dlouholetý agent sovětské zpravodajské služby KGB.
Babrak Karmal (1929 až 1996) byl synem z „dobré“ rodiny, jeho otcem byl afghánský generál. I díky tomu mohl studovat práva na kábulské univerzitě, kde se seznámil s marxismem a od 50. let začal organizovat levicové hnutí. To ho nakonec vyneslo do nejvyšší afghánské politiky, kde ale narazil na složité osobní, politické, náboženské a rodové vazby – a coby nepohodlný byl na jaře 1979 odeslán právě prezidentem Amínem jako velvyslanec do Prahy.
Čtěte také
Moskva nakonec na Karmala vsadila; zdál se ochotnějším poslouchat její příkazy, než vzpurný Amín. Jenže zavraždit Amína v prosinci 1979 nestačilo, museli být zlikvidováni jeho početní příznivci. Měla to být jednoduchá operace na pár dnů, v nejhorším případě týdnů. Stal se z toho ale „sovětský Vietnam“ s nejméně 15 tisíc mrtvými sovětskými vojáky – a v Afghánistánu s válkou všech proti všem. Osud Babraka Karmala, důvody jeho příklonu k Sovětskému svazu, ale také to, jak se události roku 1979 dodnes odrážejí v afghánské realitě, to vše připomene v pořadu Portréty historik Jan Adamec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
