Kult dítěte – často ve spojení s mírem – byl jednou z vděčných ikon komunistické propagandy. Vrchol této každoroční vlny pak pravidelně nastával 1. června, kdy se ostentativně slavil Mezinárodní den dětí, v rozhlasovém vysílání připomínaný nejméně měsíc předem a doznívající ještě v měsíci následujícím.
Z padesátých let jsme vybrali několik svěžích dílek. Spisovatelka Jarmila Glazarová obšťastnila děti emotivně podanými historkami o čínských pionýrech a velkém předsedovi Maovi. V roce 1953 šlo ještě o našeho znamenitého přítele a čínsko-sovětská roztržka byla v nedohlednu. Z vyprávěných historek jsme vybrali alespoň dvě.
V mládí uznával Masaryka, ve stáří propadl Stalinovu kouzlu. Z pravičáka Jiráska udělal oblíbeného literáta bolševiků, z husitských bojovníků za náboženskou reformu komunistické revolucionáře. Takový byl Zdeněk Nejedlý, drobný stařec s věncem rozčepýřených vlasů.
Velký komunistický myslitel Zdeněk Nejedlý se ve svém pravidelné rozhlasové one man show nazývané Na okraj dne hovoří Zdeněk Nejedlý věnoval Mezinárodnímu dni dětí hned dvakrát. Vybrali jsme ukázku z roku 1956, kde dětskou tematiku tvůrčím způsobem spojil s láskou k Sovětskému svazu.
Záznam z roku 1958 zachycuje, jak první tajemník ÚV KSČ a čerstvě také československý prezident Antonín Novotný pozval na MDD pionýry do lánské obory, kde k nim pronesl několik vroucích odstavců – vybrali jsme samozřejmě ty nejlepší z nich.
Z normalizační éry jsme zařadili ukázku z rozhovoru, ve kterém bylo dětem v roce 1970 opatrně naservírováno zrušení skautské organizace obnovené v roce 1968 a z téhož roku i důležitou pasáž z komentáře o negativech týkajících se dětí a souvisejících s právě překonaným krizovým obdobím. Obojí bylo přitom vysíláno k „jejich“ svátku v již zmíněném sedmdesátém roce.
Z další normalizační produkce jsme pak vybrali ještě ukázku z písňové tvorby pro děti, úryvek z pořadu literárního, prolog pořadu vzdělávacího (právě o MDD) a alespoň část besedy s pionýry, kteří navštívili Sovětský svaz a byli z toho zcela uneseni.
Dvě vybrané ukázky se schématu komunistické propagandy vymykají. Jde o záznam z přijetí dětí na Pražském hradě protektorátním prezidentem Háchou – některé společné prvky s pozdějším propagandistickým využíváním dětí jsou jasně patrné – a úryvek z jednoho dětského programu z tzv. krizového období, kdy děti říkaly to, co si opravdu myslí.
Radostně, jednotně a manifestačně. Tak se chodilo volit za minulého režimu. Za normalizace byly volby jednou za pět let.
Statní čeští muži se honí po ledě za pukem už 110 let. Od té doby, co jsme postavili na Štvanici první stadion s umělou ledovou plochou, je u toho i rozhlas...
Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
