Americká sýkora si dokáže zapamatovat tisíce spíží, kde si schovala semena
Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.
K popsanému způsobu shromažďování potravy sýkory černohlavé nepotřebují trénink. Tato schopnost je vrozená a týká se části mozku zvané hipokampus. Studie o tom vyšla v National Library of Medicine.
Čtěte také
„Ptákům se zvětšuje mozková kapacita jen v době, kdy sbírají semena na horší časy, a pak se zase smrští, když s tím přestanou,“ vysvětluje terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam. Cílem vytváření zásob je, aby ptákům potravu nesebral někdo jiný.
V období, kdy mají sýkory mláďata, loví zejména hmyz. Sklady semen jim slouži především k tomu, aby přežily chladná období. Právě pro tyto okamžiky musí mozek potřebná centra zapnout.
Středoevropští pěvci
Vědci si nejsou jistí, jak velká je v přírodě vzdálenost mezi spížemi, které sýkory používají. Studie probíhala jen ve voliéře, kam umístili badatelé kameru, aby dokázali natočit, kam si ptáci ukládají slunečnicová semena.
Čtěte také
Například středoevropské sýkory nejsou zaměřené na vytváření skrýší tolik, jako geneticky odlišná americká sýkora černohlavá.
Studie z voliéry
Takové formování mozku nefunguje zdaleka u všech ptáků. Shánění potravy je ale u nich v podstatě stálá záležitost. „Ptačí metabolismus je tak rychlý, že se pořád snaží krmit, jen si to neschovávají na horší časy,“ říká Kateřina Sam.
Zajímavé je, že mozková centra se pěvcům upravují i v jiných situacích. „V období, kdy nezpívají nebo zpívají podstatně méně, se jim oblasti, které odpovídají za zpěv, zmenšují,“ popisuje ornitoložka Tereza Petrusková.
Tyto části mozku se naopak zvětšují, když ptáci začnou zpívat, například po návratu ze zimoviště nebo už během něj. Když pták příslušná mozková centra nepotřebuje, jeho mozek odpočívá. U lidí se to neděje, důvodem je to, že neustále využíváme řeč.
Kolik spižíren si zapamatuje sýkora? Dokážou se ptáci vyhnout větrným elektrárnám? Jak se kolibřík chrání před chladem? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují ornitoložka Tereza Petrusková, terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam a herec Otakar Brousek.
Související
-
Sýkora koňadra je podle výsledků Ptačí hodinky nejrozšířenější ptačí druh v republice
Nejrozšířenějším ptačím druhem u nás je sýkora koňadra, vyplývá ze zveřejněných výsledků letošního hromadného sčítání, takzvané Ptačí hodinky.
-
Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů
Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci.
-
Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu
Kdyby na kávovníkových plantážích nespolupracovali včely a ptáci, pěstitelé by měli o čtvrtinu horší úrodu. Plyne to ze studie na na třiceti pokusných farmách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
