Agrofert bez dotací a veřejných zakázek nemůže přežít. Střet zájmů by to ale řešilo, říká Rozehnal

Holding Agrofert přitom v úterý koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V. Podle právníka Rozehnala však Babiš bude muset Agrofert prodat, pokud se chce stát staronovým premiérem.

Čtěte také

Babišovi jde o to dobře se zapsat do historie. Víc než střet zájmů ho trápí rozpočet, míní Dolejší

„Převod na osobu blízkou je vyloučen hned prvními ustanovení zákona o střetu zájmů, který říká, že osoba blízká nesmí mít z rozhodování politika žádný prospěch. Samozřejmě, co by se nabízelo a co je uplatňováno relativně hodně v jurisdikcích, je takzvaný slepý trust, který se používá například ve Spojených státech, v Austrálii,“ připomíná.

„Vzhledem k tomu, že máme relativně velkou smluvní volnost, tak by bylo možné slepý trust zkonstruovat i při stávající právní úpravě, popřípadě by Andrej Babiš mohl použít slepý trust založený podle jiné jurisdikce. Nicméně problém je ten, že slepý trust vyřeší problém pouze v relativně omezeném množství případů,“ upozorňuje.

Čtěte také

Babiš ve střetu zájmů v tuto chvíli není, tvrdí Vondráček. „Kreativní výklad ANO,“ namítá Stojanová

Slepý trust je podle advokáta konstruován pro takzvané portfoliové investice, kdy nezáleží na tom, jaký majetek je ve slepém trustu soustředěn. „Nicméně pokud se jedná o významné podnikání, jako má Andrej Babiš, kdy některým odvětvím celkem dominuje, tak je slepý trust nepoužitelný,“ vysvětluje.

„Veřejný funkcionář by samozřejmě věděl, co je ve slepém trustu soustředěno, a potom by jeho rozhodování mohlo být ovlivněno tímto vědomím úplně stejně, jako kdyby se jednalo o jiný svěřenecký fond nebo kdyby si holding nadále ponechal,“ dodává.

Agrofert bez dotací?

V průběhu podzimu padlo celkem šest rozsudků soudů, které se zabývaly nevyplacení nebo stopnutí dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů ještě v letech 2017 až 2021. Jak upozornil server iROZHLAS.cz, koncern v žádném ze sporů neuspěl.

„Zákon, jak zněl v době Babišovy předchozí vlády, byl jednoznačný, že vyplácení dotací zakazoval. Ministerstvo zemědělství ohlásilo, že výše neoprávněně vyplacených dotací Agrofertu je sedm miliard korun. Myslím, že pokud by měl nyní Agrofert i tuto částku vrátit, že by byla pro něj – nechci říct likvidační, ale naprosto esenciálně by ohrozila jeho podnikání,“ popisuje Rozehnal.

Pokud by však Andrej Babiš nijak nereagoval na svůj střet zájmů, teoreticky by podle Rozehnala mohlo stačit, kdyby se Agrofertu přestaly vyplácet všechny druhy dotací: „To by bylo zcela jasným jednoznačným řešením. Tím by se jakýkoliv střet zájmů vyloučil.“

Čtěte také

iROZHLAS

Padly další rozsudky k Babišovu střetu zájmů. Všechny v neprospěch aspiranta na premiéra a Agrofertu

„Pokud by nepobíral žádné dotace a pokud by se neúčastnil žádných veřejných zakázek, tak potom samozřejmě ve střetu zájmů není a zcela jednoznačně by vyhověl liteře zákona. Nicméně pokud se podíváme na účetní závěrku Agrofertu, tak vidíme, že to fakticky není možné,“ zdůrazňuje právník.

„Například výše zisku, kterou Agrofert dosáhl za loňský rok, víceméně odpovídá vyplaceným dotacím. Pokud by dotace nebyly vyplaceny, tak by ta společnost byla víceméně ve ztrátě. A pokud by se ještě nemohl účastnit státních zakázek, tak by ztráta byla ještě větší a holding by to nemohl dlouhodobě přežít,“ doplňuje.

Může zákon o střetu zájmů bránit podnikatelům vůbec vstupovat do politiky a narušovat politickou situaci? Oznámí Andrej Babiš veřejně, jak chce střet zájmů vyřešit? A rozhodoval předseda hnutí ANO ve svém prvním období jako premiér na bázi vlastního majetku? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus.