Babiš ve střetu zájmů v tuto chvíli není, tvrdí Vondráček. „Kreativní výklad ANO,“ namítá Stojanová

Paní poslankyně, jak vnímáte, že prezident Pavel dává najevo určité výhrady vůči obsazení a vůči programu vznikající vlády?

Kateřina Stojanová (Piráti): Vnímám to zcela tak, že pan prezident Pavel se legitimně snaží naplnit právní řád České republiky, protože víme, že od roku 2006 máme – a samozřejmě během let v různých obměnách – účinný zákon o střetu zájmů.

Z roku 2020 máme také důležitý nález Ústavního soudu, který prezidenta povinuje, aby zvažoval, zda osoba, kterou má jmenovat jako předsedu vlády, není z této své funkce ve střetu zájmů. A já jsem ráda, že pro pana prezidenta je to důležité kritérium, které zvažuje.

Pane poslanče Vondráčku, váš pohled na postup prezidenta, na to, že dává najevo určité výhrady vůči programu a vůči obsazení vznikající vlády?

Radek Vondráček (ANO): Tak to jsou dvě různé věci. Za prvé každý z prezidentů, kterého jsme měli, se nějakým způsobem vyjadřoval třeba i k jednotlivým ministrům, potud je to v pořádku.

Jestliže potom pan prezident začal komentovat svým způsobem i požadavky k programového prohlášení, tam se dostal, kdybych použil sportovní terminologii, do části hřiště, na které ještě nikdy nikdo nehrál.

Myslím si, že v okamžiku, kdy už má nějaké požadavky na pana budoucího premiéra a dokonce už se dostává do pozice, že říká, že by ho nejmenoval, ačkoliv je lídrem vítězného hnutí, ačkoli to voliči dali jasně najevo ve volbách, a že mluví o jiných osobách, to už si myslím, že se tak trochu dostává do ofsajdu.

Radek Vondráček (hnutí ANO) ve Sněmovně|foto:Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

„Zcela logické“

Paní poslankyně, z vašeho pohledu tedy pan prezident postupuje správně, když podmiňuje jmenování Andreje Babiše premiérem tím, že pan předseda Babiš nejprve veřejnosti sdělí, jak vyřeší svůj střet zájmů. Nemůže se ale z pohledu některých právě v této věci dostávat trochu na hranici toho, co by měl dělat podle Ústavy?

Stojanová (Piráti): Já si to nemyslím, protože tady nejde jako v případě bývalého prezidenta Miloše Zemana o animozitu vůči jednomu člověku, neboť tato věc střetu zájmů Andreje Babiše má svůj zdroj soudních rozhodnutí, v zákonu – zmiňovali jsme tu zákon o střetu zájmů – ale i v nálezu Ústavního soudu.

A v tomto je zcela logické, že prezident chce velmi dobře dostát požadavku Ústavního soudu, který načrtl v nálezu z roku 2020, který mimochodem vzešel na základě přezkumu Ústavního soudu z hlediska konformity tohoto zákona s Ústavou, kdy zákon o střetu zájmů napadl Miloš Zeman.

Tím, že prezident hraje tuto významnou ústavní roli, tak mi přijde logické, že takto postupuje. Navíc je v tom zcela konzistentní, protože víme, že s Andrejem Babišem se sešel už zhruba pět dní před volbami v pondělí a tam toto téma vznesl. On postupuje tak, jak načrtl v minulosti, a tak, jak po něm požaduje zákon včetně ústavního pořádku.

Padlo tady, že prezident se odvolává na nález Ústavního soudu z roku 2020, ze kterého vyplývá, že prezident má při zvažování, koho jmenovat premiérem, přihlížet k možnému vzniku střetu zájmů. Tady tohoto nálezu jste si vědom, pane poslanče?

Čtěte také

iROZHLAS

Věděl, či nevěděl, že to má říct veřejnosti? Projděte si spor Pavla a Babiše o jeho střet schůzku po schůzce

Vondráček (ANO): Já bych jenom zdůraznil, že máme taky Ústavu České republiky. Ústava jako z nejsilnějších práv hájí právo vlastnické a je zde taky chráněna rovnost přístupu k veřejným funkcím. To jsou ústavní principy, na kterých stavíme. Ústavní nález nemůžete povyšovat nad základní ústavní práva.

Za druhé, Andrej Babiš není ve střetu zájmů v tuto chvíli a nebyl by ani po jmenování premiérem. Ve střetu zájmů se může ocitnout třeba živnostník nebo člen představenstva akciové společnosti a pak má 30 dnů na to, aby tuto situaci vyřešil.

Andrej Babiš veřejně prohlásil, že tu situaci vyřeší. Pátého října seznámil prezidenta České republiky s několika právními varianty, jak střet zájmů vyřeší. A pan prezident to komentoval, že všechny tyto cesty, které mu byly nastíněny, jsou v souladu s právem České republiky a reálné.

„Ohrožení Agrofertu“

Je tedy podle vás postup prezidenta Pavla v souladu s Ústavou?

Vondráček (ANO): Dokud se bude pan prezident dotazovat v rovině vzájemné vstřícnosti, tak to nepovažuji za nic nekalého. Nicméně nemůže podmiňovat jmenování premiéra nějakým velmi extenzivním výkladem zákona o střetu zájmů.

Čtěte také

Zdechovský: Babišovi přeji klid na vládnutí, nejdřív ale musí vysvětlit a vyřešit svůj střet zájmů

V tuto chvíli tam máme jasný paragraf 4 – 4a, 4b, 4c, podle kterých postupujeme. A tam je jasně dané, co má pan premiér udělat. A jestli by byl tímto střetem někdo ohrožen, tak je to především koncern Agrofert, který by nečerpal dotace, nemohl by se účastnit.

Nebyla by, pane poslanče, ohrožena Česká republika, která by mohla přijít o miliardy z evropských fondů?

Vondráček (ANO): To si myslím, že jedna z legend. Pan prezident dokonce uvádí, že by byl porušen evropský zákon. A my víme, že žádné evropské zákony neexistují.

Člen Evropské komise už dal najevo, že se Komise bude zajímat o to, jakým způsobem střet zájmu Andreje Babiše bude vyřešen.

Vondráček (ANO): Proto znovu říkám, jestli by někdo čelil tomu zákonu o střetu zájmů a kdo by měl velmi ovlivněno podnikání, tak je to koncern Agrofert.

Paní poslankyně, může skutečně prezident podmiňovat jmenování Andreje Babiše premiérem? Říct mu: Pokud neuděláte to a to, tak vás prostě předsedou vlády nejmenuji?

Čtěte také

Babiš je těkavá politická potvůrka, prezidentův postoj je jediný správný, říká advokát Kalvoda

Stojanová (Piráti): Ale to se vracíme stále k tomu samému. Nález Ústavního soudu mu to v podstatě říká. Máme zde významný nález Ústavního soudu, Ústavu a i tu zákonnou úroveň, a znovu se vztahuji k tomu zákonu o střetu zájmů.

Prezident Pavel se nechce stát spolupachatelem porušení právního řádu ve chvíli, kdy by do čela vlády jmenoval osobu, která je v prokazatelném střetu zájmů. V prokazatelném proto, a znovu opakuji, protože k tomu máme soudní rozsudky.

Pan poslanec Vondráček namítá, že žádný střet zájmů by po jmenování Andreje Babiše premiérem nenastal, protože podle platných zákonů by na vyřešení tohoto střetu zájmů měl 30 dnů a pan Andrej Babiš už opakovaně deklaroval, že svůj střet zájmů v souladu se zákony vyřeší.

Čtěte také

Babiš může uvažovat o slepém svěřenském fondu. Variant má mnoho, říká ústavní právník ke střetu zájmů

Stojanová (Piráti): Ale to je bohužel kreativní výklad hnutí ANO, který hraje do karet panu Andrejovi Babišovi. Ta třicetidenní lhůta není konstruovaná tak, že budoucí předseda vlády je jmenovaný do své funkce a dostane bianko šek 30 dní na to, aby si nějak vyřešil svůj střet zájmů, protože tam už není možnost nějakého odvolání, pokud by tento požadavek nenaplnil.

Ta lhůta je konstruována tak, že když už se někdo v této funkci nebo jakékoliv veřejné významné funkci ocitne a dostane se během ní do střetu zájmů, tak má 30 dní na to, aby nějakým zákonem předvídatelným způsobem tento konflikt zájmů vyřešil. To s tou třicetidenní lhůtou hnutí ANO používá často a rádo, ale je to kreativní a nesprávný výklad tohoto zákona.

Poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti)|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Je v pořádku, když prezident Pavel připomínkoval návrh programového prohlášení vznikající vlády? A proč chce Andrej Babiš počkat s řešením střetu zájmů až po jmenování do funkce premiéra? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.