Změny v energetice můžeme Polákům závidět. My jsme si v Bruselu nedojednali skoro nic, říká stratég z Křetínského holdingu

Plynové zdroje také mohou nahrazovat výpadky výroby ze solárních či větrných zdrojů. Jenže v Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.

Holding vlastní v Česku teplárny v Opatovicích, Komořanech a Plzni. Počítá s tím, že se spalováním uhlí skončí do roku 2030, podobně jako ostatní výrobci tepla.

Čtěte také

Expert Němeček: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je ale jiná

„Dohodli jsme s vládou určité mechanismy, v tuto chvíli jsme v procesu realizace. Jenže z těch mechanismů zafungoval pouze jeden jediný, a to Modernizační fond. Všechny ostatní, co vláda teplárníkům slíbila, prostě nedodržela. Dodneška například nenotifikovala žádné podpory v Bruselu. Nic není, takže transformace je hodně ohrožená. Zahráváme si přitom s centrálním zásobováním tepla, které pokrývá tři a půl milionu obyvatel,“ upozorňuje Feist.

Pro stavbu plynových zdrojů chybí v Česku oproti jiným zemím například takzvaný mechanismus kapacitních plateb. To znamená, že nová elektrárna dostává peníze od regulátora soustavy za to, že drží určitý výkon pro případy, kdy to v elektrické síti bude zrovna potřeba.

Česku trvala notifikace podpůrných programů příliš dlouho a mezitím se pravidla podpor v Evropě změnila, jednání se tak protahují. Navíc začínají plynové zdroje stavět i další země a vyčerpávají se tím kapacity dodavatelů.

Čtěte také

ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren, říká šéf společnosti Beneš

Podle Feista jsme tak trochu promarnili čas, na rozdíl od sousedního Polska, které bylo přitom dost dlouho v energetice hodně uzavřené.

„Sestavili si poměrně silný vyjednávací tým, který měl jak politickou, tak odbornou znalost, a dokázali si projednat hodně věcí. Teď tam probíhá transformace energetiky, kterou jim můžeme trošku závidět. Uvidíme, jak to dopadne, ale jsou na dobré trajektorii,“ říká Feist s tím, že Česku takový drive směrem k Bruselu chybí.

Polsko má energetiku ještě víc než my postavenou hlavně na spalování uhlí. Tamní vláda ale rozhodla o stavbě až šesti nových jaderných bloků, po napadení Ukrajiny Ruskem začala také budovat nové terminály na zkapalněný plyn LNG a plánuje pět nových plynových zdrojů.

Kolik stály plynovody?

Křetínského EPH má v plynárenství silnou pozici zatím hlavně na Slovensku, kde spolu se slovenským státem vlastní tamní síť plynovodů Eustream. Loni na podzim holding silně kritizoval ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) za nákup tuzemských plynovodů NET4GAS státní firmou ČEPS a předtím i podzemních zásobníků plynu. Firma je chtěla koupit sama, stát ji ale údajně přeplatil.

Čtěte také

Zásobníky, plynovody, rafinérie i nový obchodník. Stát hledá cesty k energetické infrastruktuře

Podle EPH stát převzal nadstandardně záruky za veškeré dlouhodobé závazky NET4GAS ve výši přes 30 miliard korun, jejichž splácení není výhledově jasné. Plynovody totiž přišly o většinu tržeb i zisku z tranzitu ruského plynu, protože ruská státní firma Gazprom přestala plnit od konce roku 2022 přepravní kontrakt. Propad tržeb se promítl i do letošního zvýšení regulovaných cen plynu pro spotřebitele, který schválil Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle Feista jde ale hlavně o důsledek nevýhodného nákupu plynovodů státem.

„Regulátor podle mě naprosto rezignoval na ochranu koncového zákazníka a de facto naplňoval státní politiku. To znamená, že poplatky za plyn se nám neobyčejně zvýšily,“ říká Feist.

ERÚ už dříve stejnou kritiku ze strany Teplárenského sdružení, kde je EPH členem, odmítl.

„Úřad musel do cen promítnout změnu toků plynu (v celoevropském kontextu), ke kterým došlo po vypuknutí války na Ukrajině. ERÚ má za povinnost zajistit výběr prostředků, které pokrývají bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu pro domácí odběratele. Změna poplatků za přepravu plynu nemá nic společného se změnou vlastníka provozovatele přepravní soustavy,” uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Jak to bylo se sporem kolem NET4GAS a co jsou hlavní slabá místa připravované energetické koncepce? Poslechněte si celé Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.