Polsko se stalo významným ekonomickým hráčem. Nechápe české spory kvůli zadlužování, tvrdí analytik

Podnikatelé v Česku dávají často právě Polsko jako příklad země, která dokázala přilákat zajímavé investice, na které my zatím čekáme. Bude v tomto trendu Polsko pokračovat i po nedělních volbách? A řeší tamní vláda a veřejnost, že zemi roste celkový dluh i schodek státního rozpočtu vůči HDP, a to na vyšší hodnoty, než je to u nás?

Podle ekonoma a analytika Centra pro východní studia Krzysztofa Debiece se v Polsku daně pro fyzické osoby sice skutečně snížily z původních 17 na 12 procent, ale je to jen jedna sazba ze dvou.

Čtěte také

Analytik Lebduška: Pokud bude ve vládě Tusk, bude polská zahraniční politika míň hysterická

Od určité výše příjmu je druhá sazba 32 procent, zatímco v Česku se od ledna v rámci vládního konsolidačního balíčku zvedá vyšší sazba „pouze“ na 23 procent a nižší zůstává na 15 procentech. 

„Když to srovnáte s Českem, není v případě této daně zase takový rozdíl. Kde ale opravdu je, to je DPH u potravin. U nás je nula a v Česku bude od ledna 12 procent, nyní je 15 procent,“ říká Krzysztof Debiec.

Je přesvědčen, že tyto pobídky spotřeby, kam patří i různé navýšené sociální dávky, budou pokračovat i po volbách.

„Pokud máme věřit slibům v programech stran, tak dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) byla v těchto věcech průměrná, mnohem větší sociální výdaje totiž slibuje většina opozičních stran. Podle jednoho z výpočtů nejvíce slibuje koalice levicových stran, asi dvojnásobek příslibu vládní strany,“ uvádí Debiec.

Schodek rozpočtu roste

Jde podle něj například o pomoc lidem s hypotékami i zvýšení rodinných dávek. Ty byly podle něj u začátku úspěchu dosavadní vládní strany PiS, ačkoliv to byl návrh, který původně přišel od liberálů.

„Většina politických stran v Polsku se ale shoduje na tom, že nulová sazba DPH na potraviny je něco, co je potřebné, protože je to základní nákup všech lidí, včetně těch chudších,“ vysvětluje Debiec. V Polsku navíc vyrostla významně inflace a lidem tak klesají reálné mzdy.

Fakt, že levnější potraviny, nižší daně a větší sociální výdaje přispívají k růstu schodku státního rozpočtu Polska vůči HDP i k celkovému zadlužení země, není podle ekonoma z Centra pro východní studia v zemi ale takové téma jako u nás.

Čtěte také

Energie zlevňují. Cenu ale zřejmě vrátí zpět „na strop“ vyšší poplatky

Schodek státních financí v Polsku byl přitom ještě loni 3,6 procenta vůči HDP, tedy podobně jako v Česku, jenže u nás vláda zatáhla za brzdu a příští rok má schodek klesnout na 2,4 procenta. Polsko bude mít schodek naopak příští rok 4,5 procenta.

Celkové zadlužení Polska se pohybuje kolem 50 procent HDP a takzvaná dluhová brzda daná ústavou je stanovena na 60 procent. U nás je celkový dluh 44 procent a dluhová brzda ve výši 55 procent HDP.

„Z pohledu Evropské unie jsou jak schodek veřejných financí, tak dluh u obou zemí na průměrných hodnotách. Nejde také jen o to mít co nejmenší schodek rozpočtu, ale aby se ty peníze co nejlépe využily,“ přibližuje polský pohled.

Velké téma úspor v Česku je tak podle Debiece pro Poláky v podstatě nepochopitelné, asi jako pro Čechy polské „kulturně etické války“.

„My zase nedokážeme pochopit ty spory v Česku (o zadlužování), když je přitom Česko mezi nejlepšími v Unii. Jsme v tomto prostě někde jinde než na začátku 90. let, kdy to liberální paradigma (nízkého dluhu) bylo velmi silné,“ uvádí.

Uprchlíci a investice

Polsku se v posledních letech také daří stavět rychleji dálnice a silnice a získávat významné investice, například v elektromobilitě.

O ty se snaží i Česko, na svoji gigafactory na výrobu autobaterií ale stále čeká. Polsko je naopak největší ve výrobě autobaterií a jejich součástí v Evropě.

„V roce 2022 byly investice v oblasti elektromobility  zprostředkované polskou státní agenturou, která je obdobou českého Czechinvestu a Czetradu, na úrovni 1,4 miliardy eur. To bylo 38 procent všech investic v tomto roce zprostředkovaných touto agenturou,“ uvádí Debiec s tím, že koncentrace země na elektromobilitu je tedy vidět.

Čtěte také

Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké firmě onsemi až 20 miliard

Za úspěchem investic podle něj nejsou finanční pobídky, jako spíš lepší dostupnost pracovní síly oproti Česku včetně cizinců.

Do země přišlo od války Ruska na Ukrajině také hodně uprchlíků, například už každý čtvrtý obyvatel ve Vratislavi byl podle nedávných údajů Ukrajinec. Právě v tomto městě ohlásil letos obří investici do výroby čipů mezinárodní kolos Intel.

Klíčovou výhodou pro investice je podle Debiece také dobrá spolupráce ze strany místní samosprávy.

„Jejich finanční výhody z investic jsou u nás větší než v Česku,“ připomíná. Důležitá podle něj byla i nedávná reforma samospráv, jejímiž pilíři bylo spojení více obcí do větších celků a také velká vojvodství se silnými kompetencemi.

Pro rychlejší stavbu dopravní infrastruktury byl pak významný speciální silniční zákon, který zavedl zjednodušený postup při výstavbě. Ten ale přinesl i poměrně tvrdé podmínky vyvlastňování pozemků.

„Bylo to citlivé téma, zdá se ale, že se podařilo najít funkční mechanismus,“ uvádí ekonom s tím, že nyní se už debata o omezení vlastníků nevede.

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.