Zmenšování sociálních nerovností není na politickém a společenském pořadu dne, míní dokumentaristka Rychlíková
Českou společnost rozděluje sociální nerovnost, vztah k vývoji po roce 1989, budoucí směřování a z části i migrace. Vyplývá to z rozsáhlé sondy, kterou podnikl Český rozhlas ve spolupráci s tuzemskými sociology. Klíčovým tématem je ale sociální nerovnost. Pracuje se v Česku málo na jejím zmírňování? Neměla by vláda dělat víc?
Čtěte také
„Všichni, kdo pracují, pracují na zmírňování majetkových nerovností. Vláda na majetkových nerovnostech pracuje víc než kdokoliv jiný, ale v opačném směru,“ tvrdí v pořadu Pro a proti ekonom Ladislav Tajovský.
Podle něj stát chce, aby se lidé identifikovali s institucemi, které reprezentují systém, tedy se státem samotným. „To vede k vynucené loajalitě, lidé jsou pak navázáni na stát a výsledkem je to, co vidíme dnes: obrovská míra přerozdělování, dotační podvody a tak dále... Až zjištěním toho, kolik platím na daních, jsem si začal uvědomovat, jak je tento systém zvrácený.“
Sociální nerovnosti vždy byly a budou. Když budete za lidmi třicetkrát denně a 365 dní v roce chodit a ptát se jich, jestli jim vadí, že soused je bohatší, tak vám samozřejmě řeknou, že ano... Politické strany mají zacíleno na určité skupiny a těm neustále říkají, že jedni jsou bohatší, takže co kdybychom si od nich něco vzali? To je podstata kolektivismu, kterému se říká demokracie.
Ladislav Tajovský
Problém téměř milionu Čechů, kteří jsou v exekuci, ekonom nepovažuje za důležitý. „Exekuce jsou přímo spojeny se státem.... Ale to je hyperpřeceňované a uměle vyvolávané téma... Tento problém vyvolal stát a chce po nás, abychom vynakládali další prostředky a tento problém řešili. Není tedy čas jít na začátek a říci, že tyto problémy jsou způsobeny státní politikou?“
„Doporučoval bych hospodářský růst. Stát má dělat to, že hospodářskému růstu co nejméně brání, nemá ho vůbec podporovat, ale co nejméně mu bránit... To, co říkám já, je snížit daně, jak jen to jde,“ navrhuje Ladislav Tajovský.
Bída není osobní volbou
Čtěte také
„Sociální soudržnost a umenšování sociálních nerovností není na politickém a společenském programu dne,“ konstatuje dokumentaristka a redaktorka časopisu Alarm Apolena Rychlíková.
Kritizuje Tajovského postoj k problému nerovnosti: „Řešíme sociologickými daty doloženou skutečnost ve velmi rozsáhlém výzkumu a tady se zase děje zkreslování těchto dat i neúcta k sociologii, která konečně pomohla určit, co jsou všechno ukazatele ve společenské debatě. A ukázala jasně, že do třídy ohrožené a přímo strádající patří celých 40 % českých obyvatel.“
To je neúcta k tomu, jak lidé sami sebe chápou, a je to přesně ten důvod, proč je dnešní společnost tak rozdělená. Lidé, kteří nestrádají, mají tendenci říkat těm, kteří strádají, že to je jen jejich pocit, který je přiživován z venku. Ano, politika je souboj idejí a vizí, ale rozhodně to u nás není tak, že by teď ohrožení a strádající měli nějaké velké politické zastání.
Apolena Rychlíková
Dokumentaristka připomíná, že bída či chudoba není osobní nebo intelektuální volbou. „A výzkum Českého rozhlasu hovoří jasnou řečí. Roli ve vyloučení hrají ukazatele jako exekuce, nedostupné bydlení, špatná sociální stratifikace a špatné vzdělání. To jsou všechno věci, na které má politika nástroje.“
„Současná debata mi přijde ode zdi ke zdi. Pokud je tady 40 % lidí, kteří jsou ohroženi nebo přímo strádají..., tak se musíme snažit o to, aby se tato deprivace nevpisovala do toho, jak lidé sami sebe vnímají v demokratické společnosti... Jde o to, aby nerovnosti byly menší nebo podmínky života byly důstojnější, a o to se politika snažit má,“ věří Apolena Rychlíková.
Související
-
Absurdita. Chudoba. Dokumentární debuty. V Ústí nad Labem probíhá druhý ročník festivalu Elbe Dock
V Ústí nad Labem probíhá 13. ročník Ceny Pavla Kouteckého a 2. Mezinárodní festival dokumentárních filmů ELBE DOCK.
-
Romové neseženou bydlení. Bez obchodníků s chudobou by z nich byli bezdomovci, tvrdí Karel Karika
Navzdory nenávistným útokům dokázal ústecký zastupitel Karel Karika najít nové bydlení rodinám vystěhovaným z ubytoven na Modré a Klíšská.
-
Chudoba se nejspíš dědí. Její zdravotní dopady odnesou i další generace
O studiích o řasách – čističkách odpadních vod, dědičnosti chudoby a úbytku stresového hormonu. Hosté: biologové Fatima Cvrčková a Pavel Stopka, herečka Martina Hudečková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.