Českou společnost tvoří odstíny šedi, nepřekonatelné příkopy nevidím, říká sociolog Buchtík

ředitel STEM Martin Buchtík

Český rozhlas ve spolupráci se sociologickými agenturami připravil k 30. výročí pádu železné opony projekt Rozděleni svobodou. Sociologové na základě vzorku více než 4 tisíc respondentů identifikovali v české společnosti šest tříd.

0:00
/
0:00

Jejich příslušníci žijí často zcela odlišné životy. Liší se nejen příjmy a majetkem, znalostmi a dovednostmi, ale i tím, zda ve svém okolí mají někoho, kdo jim může pomoci. Kritériem bylo i to, jakou mají lidé šanci zlepšit své postavení.

Konkrétně jde o dva typy vyšší střední třídy (asi třetina společnosti), tři druhy nižší střední třídy (polovina populace) a třídu strádající.

Pro členy strádající třídy je složité zlepšit svůj život a často v ní zůstávají po celý život. A naopak lépe situovaní se snadno mohou propadnout do nižší třídy – stačí, když se jim třeba narodí dítě a jeden z rodičů přestane pracovat.

Důležitým ukazatelem je i přístup ke vzdělání. Spoluautor výzkumu a ředitel agentury STEM Martin Buchtík vysvětluje, že jen asi 15 % dětí z nejnižší strádající třídy chce vystudovat vysokou školu. „Kdežto ve dvou vyšších středních třídách 75 % lidí říká, že jejich dítě vystudovalo nebo by mělo vystudovat vysokou školu,“ srovnává.

České školství je prý typické tím, že děti rychle rozděluje – část z nich už na základní škole přechází na víceletá gymnázia. „A vy už pak nestudujete s budoucími právníky a lékaři, ale s těmi, kdo budou pracovat manuálně,“ upozorňuje.

Velkou roli přitom hraje nejen nadání, ale i aspirace a finanční možnosti rodičů. Některé rodiny si zkrátka nemohou dovolit, aby jejich dítě studovalo vysokou školu, popřípadě aby si podalo více než jednu přihlášku.

Příkopy neexistují

Příslušnost ke společenské třídě je určující například i pro politické preference, důvěru v politický systém i ochotu se angažovat. „Česká veřejnost vnímá politiku jako špinavou hru, do které není dobré vstupovat. Ale například lokální angažovanost v obci je typická pro všechny skupiny mimo strádající třídu,“ uvádí Buchtík.

Výzkum prý potvrdil specifika Prahy a větších měst obecně, kde jsou více zastoupeny vyšší střední třídy – tvoří zde až polovinu obyvatel. Naopak třeba v Karlovarském nebo Ústeckém kraji polovina obyvatel přísluší k nižším třídám.

„Jednotlivé regiony se určitě liší, ale ne fatálně. Ve všech jsou zastoupeny všechny třídy. Snaha rozdělit společnost na černou a bílou je pochopitelná, ale českou společnost tvoří spíše odstíny šedi,“ popisuje Buchtík.

Zároveň podle něj česká společnost není tak rozdělena, jak se často říká. „Pořád si o nich povídáme, protože je to zajímavější, ale nejsou zde žádné nepřekonatelné příkopy.“

Související