Životní styl musíme měnit trpělivě, něco už do našich životů zkrátka nepatří, říká expert na změny klimatu Marek
Po nevídaném tornádu na jižní Moravě sužují Německo a Belgii silné záplavy. Zemřely desítky lidí a další stovky osob se pohřešují. Počasí nad postiženými oblastmi ovlivňuje tlaková níže Bernd, vysvětluje meteoroložka z Českého hydrometeorologického ústavu Marie Odstrčilová: „Zůstává tam už několik dní a je v ní velmi nestabilní atmosféra, takže stále vytváří hodně intenzivní přeháňky a bouřky.“
Odbornice na atmosféru ale připomíná, že déšť v Evropě k letnímu počasí patří. „Možná jsme si z předchozích let zvykli na dlouhá období tropických veder, ale pokud se podíváme třeba do 90. let, tak i tam bývala na začátku prázdnin období s nižšími teplotami, kdy docela vytrvale a vydatně pršelo.“
Čtěte také
Zda jsou klimatické extrémy jednoznačnou indikací klimatických změn, není podle Michala Marka, ředitele Ústavu výzkumu globální změny při Akademii věd, zcela jednoznačné:
„Pravda ale je, že klimatický systém se mění a důvod je jednoduchý – prostě se otepluje. Takže dochází k tomu, že se ten systém stává stále více nestabilním. A tudíž je pravděpodobnost vzniku extrémních situací vyšší.“
Chtít po společnosti, aby radikálně měnila své chování, je prakticky nemožné. Radikálním požadavkům rozumím, ale jsem v tom skeptický.
Michal Marek
Přímou spojitost vidí naopak v případě sucha. Uvědomuje si nicméně, že možnosti reagovat jsou v mnoha směrech omezené: „Chtít po společnosti, aby nějakým způsobem radikálně měnila své chování, je prakticky nemožné. Radikálním požadavkům rozumím, ale jsem v tom skeptický.“
Ministr Brabec: Něco se dělat dá
Šéf Ústavu výzkumu globální změny Marek si myslí, že je potřeba měnit naše životní styly pomalu a trpělivě. „Musíme si ale uvědomit, že některé věci už do našeho života prostě nepatří. Ať chceme nebo nechceme, tak se tomu budeme muset přizpůsobovat.“
Čtěte také
Za krok správným směrem považuje snahu Evropské unie říct definitivní „ne“ využívání fosilních paliv. „Bude to samozřejmě obtížné realizovat, ale já to považuji za naprosto zásadní.“
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale upozorňuje, že atmosférické změny mají obrovskou setrvačnost:
„Jinými slovy, i kdybychom dnes naprosto změnili své chování – doslova přestali od zítřka svítit, topit a jezdit autem, tak stejně musíme počítat s tím, že ještě další desítky let by extremizace počasí byla ovlivněna tím, co už se stalo.“
Pavel Polák, zpravodaj Deníku N v Německu
Marie Odstrčilová, meteoroložka ČHMÚ
Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Richard Brabec, ANO, ministr životního prostředí
Rozhodně však nesmíme na svou snahu rezignovat, apeluje závěrem: „Něco se dělat dá, určitě se dá klimatická změna zpomalit.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
Související
-
Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky: Brusel nám ekologii nediktuje, to vláda neplní svoje cíle
Využití odpadů podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky nejenže snižuje emise CO2, ale dává i ekonomický smysl – pro spotřebitele i pro průmyslové podniky.
-
Asi nás čeká výrazné zdražení elektřiny, ceny porostou o desítky procent, varuje analytik Šnobr
Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček vypadat.
-
Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové
Ředitelka ekologického institutu Yvonna Gailly tvrdí, že ministr a vláda by lidem neměli tvrdit, že udeřil kůrovec nebo sucho, ale že za to mohou klimatické změny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.