Asi nás čeká výrazné zdražení elektřiny, ceny porostou o desítky procent, varuje analytik Šnobr

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stožár velmi vysokého napětí u elektrárny Opatovice

Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček skutečně vypadat. V boji proti klimatickým změnám mohou navržená opatření znamenat zásadní průlom. Slyšet jsou ale i obavy ze zdražování energie. „Dojde k výraznému zdražení pro spotřebitele,“ předpovídá ve Speciálu Plusu energetický analytik a akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Cena aktuální silové elektřiny se pohybuje kolem 45 eur. „Ta, která se dnes obchoduje pro roky 2022 a 2023 se už ale pohybuje někde mezi 65 až 75 eury,“ tvrdí analytik Šnobr. Na základě těchto dat pro následující roky předpovídá zdražování elektřiny, a to až o desítky procent.

Čtěte také

„Evropská komise navrhuje velmi odvážná opatření, ale chybí soulad s technologickým a ekonomickým pokrokem. Chybí praktická část – tedy to, jak stanovených cílů dosáhneme,“ kritizuje.

Novelizace klimatické strategie Evropské unie povede k tomu, že teplárny budou muset do roku 2030 opustit spalování uhlí, říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Upozorňuje přitom na skutečnost, že uhlí u nás tvoří polovinu zdroje tepla.

Evropská komise představila zatím největší soubor klimatických návrhů, které mají země nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Podle návrhu, který musí projít zřejmě několikaletým legislativním procesem, skončí výroba aut se spalovacími motory už za 14 let, tedy v roce 2035. Dlouhodobým cílem Unie je do roku 2030 snížit vypouštění emisí o 55 procent.

Hájek: Jsme v úplně jiné situaci

„Nutí nás to uhelné teplárny zkonvertovat do zemního plynu. To je totiž jediná cesta, jak se uhlí do roku 2030 zbavit,“ tvrdí Hájek. Obnovitelné zdroje, nebo energetické využití odpadu na pokrytí spotřeby nestačí, předpokládá šéf Teplárenského sdružení.

Hosty byli:
Kateřina Šafaříková, zpravodajka HN, Aktuálně.cz a týdeníku Respekt v Bruselu
Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR
Michal Šnobr, energetický analytik, akcionář ČEZ
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR

„Problém je, že na nás tlačí západní Evropa, která dnes už uhlí prakticky nevyužívá – má zemní plyn. A taky pocit, že je potřeba odcházet už i od něj. Ale my bohužel ještě odcházíme od uhlí, takže jsme v úplně jiné situaci než většina západoevropských zemí.“

Ekonomicky jsou na tom dnes teplárny špatně, varuje Hájek. „Většina z nich je v červených číslech. Dostáváme se tak do situace, že přepálený tlak na snižování emisí vede k tomu, že nemáme za co snižovat. Pokud půjdou všechny peníze na emisní povolenky, nezbude už na investice.“

Je otázka, zda se Evropskou komisi podaří přesvědčit, aby začala vnímat, že Východ kontinentu je v dramaticky jiné situaci než Západ, uzavírá ředitel Hájek.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , marz
Spustit audio

Související