200 miliard v ohrožení? Národní plán obnovy je nedotažený, EU ho nemusí schválit, varují ekologové
Vláda schválila Národní plán obnovy, dokument, na jehož základě bude Česko moci čerpat skoro 200 miliard korun z Evropské unie na obnovu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. Podmínkou je, aby peníze šly z podstatné části na projekty, které pomůžou zemi snižovat emise a adaptovat se na změny klimatu. Ekologické organizace schválený plán kritizují jako nepromyšlený a hrozí podle nich, že Evropská komise plán neschválí a Česko o peníze přijde.
Ministerstvo zemědělství, které rozdělí 15 miliard z celého balíčku, plánuje během tří let vysázet celkem 36 tisíc hektarů smíšených lesů. To odpovídá zhruba rozloze Krkonošského národního parku. Vedle toho plánuje úpravu koryt řek, protipovodňová opatření, odbahňování rybníků nebo budování zavlažovací infrastruktury.
A právě s těmito body mají ekologické organizace sdružené do asociace Zelený kruh problém.
Čtěte také
„Nemůžu být spokojená s tím, co ministerstvo předložilo v komponentě 2.6,“ říká ředitelka organizace Beleco Jana Moravcová.
„Současné vedení ministerstva zemědělství nedokáže překročit svůj stín a navrhuje podle našeho názoru dávno přežité, vyvrácené a neefektivní typy opatření. Naprosto nepochopitelná je pro mě podpora závlahových systémů, kdy ministerstvo očekávalo, že to bude ohodnoceno jako 100procentní adaptační opatření na klimatickou změnu. Že voda vede trubkou na pole a tam je rozstříkána, není adaptace na klimatickou změnu,“ dodává Moravcová.
Vedení ministerstva vůbec nepochopilo zadání, nepochopilo, co to je klimatická změna a jakým způsobem se na ni adaptovat.
Jiří Malík z organizace Živá voda
„Vedení ministerstva vůbec nepochopilo zadání, nepochopilo, co to je klimatická změna a jakým způsobem se na ni adaptovat. A podle toho komponenta 2.6 vypadá,“ přidává se Jiří Malík z organizace Živá voda.
Ministerstvo zemědělství s kritikou nesouhlasí a trvá na tom, že zavlažování patří mezi adaptační opatření. „Každému, kdo se někdy byl podívat na zemědělském pozemku, je jasné, že závlahy jsou jednoznačně adaptačním opatřením na vznikající sucho a současně mají mitigační charakter,“ oponuje náměstek Sekce EU a zahraničních vztahů ministerstva zemědělství Jiří Šír.
Přijdeme o miliardy? Je to možné
Pokud Evropská komise neuzná, že opatření navržená v plánu splňují požadavky na adaptaci na změny klimatu, tak podle Jana Skalíka z Hnutí Duha hrozí, že český plán nebude schválen a Česko z EU žádné peníze nedostaneme. A kromě nesplnění podmínek v projektech může Unii vadit i to, že stát dokumenty nekonzultoval dostatečně s občanskou veřejností.
Čtěte také
„Evropská komise podmiňuje vznik plánu tím, že bude konzultován s občanskou společností, neziskovými organizace a podobně. Formálně to ministerstvo průmyslu při vzniku plánu naplnilo tím, že k plánu udělalo asi patnáct sezení a kulatých stolů, které ale byly do značné míry formalistní,“ říká Skalík.
A dodává, že ekologové se kvůli plánu několikrát sešli s ministerstvem zemědělství a snažili se připravovanou podobu dokumentu změnit. „Ministerstvo k tomu s námi jednalo, ale žádnou připomínku výrazněji nezohlednilo,“ vysvětluje.
Popravdě doufáme, že EU plán neschválí. A jedním z důvodů může být, že nebyl dostatečně dopředu konzultován s občanskou veřejností.
Jana Moravcová, ředitelka Beleco
„My v této situaci popravdě doufáme, že EU plán v této podobě neschválí. A jedním z důvodů může být, že nebyl dostatečně dopředu konzultován s občanskou veřejností. Oni sice finální znění nechali připomínkovat během pár dní, ale to není participace na tvorbě a konzultace během tvorby,“ dodává Jana Moravcová.
Čtěte také
„S neziskovým sektorem jsme se setkali opakovaně,“ odmítá kritiku Šír s tím, že ministerstvo podle něj komunikovalo zcela korektně.
„Tato velmi účelová kritika mě mrzí, každý se s námi mohl bavit,“ dodává s tím, že vedení ministerstva se dokonce sešlo s Hnutím Duha na asi dvouapůlhodinovém jednání.
To ovšem skončilo neúspěšně. „Nebyla tam snaha pochopit, byla tam snaha nás zkritizovat a říct, že děláme všechno špatně,“ vzpomíná náměstek.
Že si ekologové s ministerstvem moc nerozumí, potvrzuje i Jan Skalík. „Jednání byla korektní, ale k ničemu nevedla. Oni si trvají na svém, přestože jim vědci, neziskové organizace i Evropská komise stále opakují, že jejich návrhy nejsou adaptačními opatřeními na změny klimatu.“
Národnímu plánu obnovy se věnuje Natura Ondřeje Nováka. Poslechněte si ji v audiozáznamu.
Související
-
Když jí maso váš pes, vzdáte se steaku vy? Mazlíčci zatěžují klima, ale veganství je může zabít
Majitelé masožravých mazlíčků by měli přemýšlet, kde jinde takto vzniklou uhlíkovou stopu ušetřit: omezit vlastní konzumaci jídel z masa nebo odebírat zelenou elektřinu.
-
Začaly závody o záchranu planety? Politické elity se předhánějí, kdo toho pro klima udělá víc
USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent, Evropská unie o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit i Rusko a Brazílie zastaví nelegální kácení pralesů.
-
Zemní plyn je ještě horší než uhlí nebo ropa, nepřecházejme na něj, varují ekologové
Při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.