Ženy tří republik: Hermína Týrlová, průkopnice českého animovaného filmu

23. srpen 2018
Hermína Týrlová

Hermína Týrlová dokázala ve svých loutkových filmech vdechnout život hračkám i třeba klubku vlny. Stala se u nás i v zahraničí uznávanou průkopnicí českého animovaného filmu.

V roce 1942 proběhl v Protektorátu Čechy a Morava úspěšný atentát na zastupující říšského protektora Reinharda Heydricha. Jako odvetu nechali nacisté vyhladit obce Lidice a Ležáky. 

Ve stejné době Studia Walta Disneyho uvádí premiéru celovečerního animovaného filmu Bambi a ve zlínských ateliérech pod vedením Hermíny Týrlové vzniká první loutkový animovaný film u nás – Ferda Mravenec. 

Ze sirotčince do ateliéru

Hermína Týrlová se narodila v prosinci 1900, její otec Antonín byl horník a výborný řezbář. Při hraní s dětmi si často brával k ruce loutky. Hermína si na to pamatovala, i když zahynul při důlním závalu, když jí byly pouhé 4 roky.

Ženy tří republik: Zet Molas, první žena, která u nás režírovala celovečerní hraný film

Stará promítačka

Filmařka skrývající se pod pseudonymem Zet Molas patřila mezi průkopnice domácí kinematografie a patří jí prvenství coby první ženě, která u nás režírovala celovečerní hraný snímek.

V jedenácti letech jí umírá i matka a Hermína odchází do sirotčince. Týrlovou lákalo divadelní prostředí, kde se chtěla naučit tančit a zpívat. V pražském Lidovém divadle Uranie se potkává s budoucím manželem Karlem Dodalem, který nasměruje její další profesní kroky.

Dodal byl totiž první tvůrce, který se specializoval na animovaný film jako kreslíř, režisér i trikový kameraman. Ve společnosti Elekta Journal se z Hermíny, už coby Dodalovy manželky, stává zkušená kreslička a fázařka. 

Společně vytvářeli hlavně kreslené reklamy. V roce 1933 zakládá Karel Dodal první studio specializované na animovaný film, kde pracuje také Týrlová. Ambiciózní plány na vybudování studia na světové úrovni překazila zhoršující se politická situace.

Práce ve Zlíně

Hermína se proto vydává do Zlína, kde se filmová tvorba rozvíjí spolu s Baťovým impériem. Vedení koncernu rychle rozpoznalo reklamní potenciál filmu a začalo do něj investovat. 

Zlínské filmové ateliéry vznikají v polovině 30. let. Z Prahy tam odcházejí někteří filmaři, mezi nimiž byla i hvězda meziválečné avantgardy Alexander Hackenschmied.

Hermína Týrlová tam v roce 1942 dostává svou první šanci. Vytváří loutkovou grotesku s oblíbenou postavičkou Ferdy mravence, který za pomoci přátel přelstí zlého pavouka.

Ještě za okupace začala Týrlová společně s Bořivojem Zemanem připravovat svůj druhý film - Vánoční sen. Za svého asistenta si vybrala tehdejšího aranžéra brněnského Domu služeb, Karla Zemana. Negativ filmu shořel při požáru ateliérů v roce 1944. Týrlovou tato ztráta zdrtila a nakrátko ji podlomila zdraví. 

Karel Zeman film nakonec celý znovu přetočil. Týrlová nejdřív odmítla, aby se její jméno objevilo v titulcích. Po úspěchu snímku v Cannes však svého rozhodnutí litovala.

58 animovaných filmů

Krátce po válce Týrlová vytvořila protinacisticky laděný film Vzpoura hraček. V němž se hračky dají do boje se záludným esesákem. Film prošel řadou významných světových festivalů a posbíral množství ocenění.

Týrlová později experimentovala s materiálem a k animaci si vybírala například bavlnky nebo textil. Nejznámější loutkový film z tohoto období nese název Uzel na kapesníku (1958). 

Snímek zároveň představoval zlom v její kariéře, protože do té doby různé umělecké spolky vytýkaly její tvorbě banálnost. Film získal ocenění na festivalech v Locarnu i v Cannes. 

Týrlová v něm oživuje obyčejné věci, jako jsou ručníky, utěrky a kapesník. Za zmínku stojí, že nezapomenutelnou výpravu k němu dělal Kamil Lhoták. Československý rozhlas zachytil vzpomínky Týrlové, když slavila osmdesátiny:  

Hermína Týrlová zemřela v roce 1993. Za svůj život stihla natočit 58 animovaných filmů pro děti. Poslední film s názvem Pohádka na šňůře točí ve svých pětaosmdesáti letech.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Martina Holá

Související