Ze Zemana se asi oklepeme hned. Jsou ale věci, které se nepodaří napravit nikdy, míní sociolog Jandourek

28. listopad 2022

Sociolog, starokatolický kněz a editor internetového deníku Forum 24 Jan Jandourek tvrdí, že změna režimu po roce 1989 bez potrestání vrcholných komunistů má na společnost vliv do dnešních dní. „Protože to bylo degradující na povědomí lidí. Ti lidé z toho režimu tyli, vytvářeli ho, někomu šlapali na krk a dnes mají vysoké důchody. Skoro nikomu se tady nic nestalo, což je z hlediska povědomí a morálního pohledu prohra,“ říká v Osobnosti Plus.

Podle sociologa to pak mělo vliv i na zvolení Andreje Babiše (ANO). „Myslím, že to vliv mělo. Protože to pro mnoho lidí nebylo žádné velké stigma, když někdo byl komunistickým funkcionářem. Ti naši komunisté pak po původní rozpačitosti najednou ožili, zas byli sebevědomí – a teď jsou krajně sebevědomí, jako kdyby zas žili za Husáka,“ myslí si.

Od samotných komunistů velkou hrozbu nečekám. Ale způsob jejich normalizační nostalgie hraje velkou psychologickou roli.
Jan Jandourek

Je to vlastně podle Jandourka obdivuhodné. „Jak už nikdo ,neokecává‘ to, že chodí k hrobu Klementa Gottwalda, že vzpomínají na říjnovou revoluci a pochválí si i invazi v roce 1968.“

Čtěte také

V posledních volbách se KSČM do sněmovny nedostala, sociolog ale připomíná, že velké slovo měli ještě nedávno, za minulé vlády.

„Drželi Babiše pod krkem,… Početně sice byli miziví, ale kvalitativně tu moc měli. A skončili  bez sněmovny těsným výsledkem,“ hodnotí. 

„Kdybych na to měl vsadit, tak bych jim velkou budoucnost nedával, a to čistě z demografických důvodů. Už ani nepostaví kandidátky do komunálních voleb. Nemají lidi, témata jim sebrali jiní a obratnější, kteří ještě mohou nasadit své jakoby disidenty do vlastních řad.“

Ve společnosti teď převládají naštvaní nostalgici.
Jan Jandourek

„Od samotných komunistů bych velkou hrozbu nečekal, ale způsob jejich normalizačního myšlení, normalizační nostalgie a komunistické a postkomunistické touhy někomu se pomstít, tak ta v politice hraje velkou psychologickou roli. Takové to: ,Je jedno, že mi bude blbě, ale tobě bude taky‘,“ uvažuje Jandourek.

Čtěte také

Dodnes tak podle sociologa vidíme lidi naštvané, což jsou ti, kteří nejsou vítězi transformace. „Jsou to ti, kteří dopadli špatně, protože je poškodil režim a už neměli sílu naskočit na změny v roce 1990. Tím ale netrpí, protože neztratili historickou paměť… Takže myslím, že převládají naštvaní nostalgici.“

„Lidé, kterým se minulost jeví lepší a v přítomnosti se jim nevede tak dobře, jak by chtěli. Ve skutečnosti se jim vede líp, než by se jim vedlo i za reformovaného komunismu. Ale člověk se srovnává s ostatními v přítomnosti, ne sám se sebou v minulosti… Takový člověk vidí, že se ostatní mají lépe a nezaslouží si to. Někteří si to zaslouží, protože jsou chytřejší. To je taky důvod k nenávisti: ,Jak to, že někdo může být chytřejší a šikovnější? To znamená, že já jsem hloupější, nebo co?‘.“

Za Zemana může ten, kdo ho volil

V lednu čeká Česko volba nového prezidenta republiky. „Z nějakých dojmů z ,vládnutí‘ Miloše Zemana se oklepeme hned, ale pokud půjde o dojem z vykonávání prezidentského úřadu, tak to bude trvat část jednoho prezidentského období – když volby dobře dopadnou. Jsou ale věci, které se nepodaří napravit nikdy,“ odpovídá sociolog.  

Zeman? Ta hrozná zkušenost, že se to mohlo stát.
Jan Jandourek

Následně vysvětluje, že tím myslí udělování státních vyznamenání, které nebudou mít, ve srovnání s lidmi, kteří je dostali od Zemana, stejnou hodnotu.

Čtěte také

„A pak ta hrozná zkušenost, že se to mohlo stát. Že je tam někdo, kdo je soudně usvědčený lhář, obklopený lidmi, kteří se vysmívají ostatním do očí, nebo že se tam ,ometají‘ ti, kteří mají pořád nějaké soudy, které prohrávají… Tedy, že k tomu všemu mohlo dojít,“ uzavírá s tím, že třetí možností je, že to bude pro společnost proces očistný.

Odpovědnost za „prezidentství“ Miloše Zemana a dalších lidí na Hradě pak podle Jandourka „nesou lidé, kteří ho volili“.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.