Zdá se, že s životem ve vesmíru to nebude tak jednoduché, říká Jiří Grygar

15. říjen 2018
Jiří Grygar v knihově Akademie věd

Existuje život i mimo planetu Zemi? Co všechno je potřeba, aby život vznikl? A co víme zatím o planetách, kde by život mohl být nalezen? Hostem Leonarda Plus byl astrofyzik Jiří Grygar.

„V raném vesmíru byly pouze dva chemické prvky: vodík a helium. Z těch se život udělat nedá, k tomu je potřeba téměř celá Mendělejevova tabulka prvků, aby vznikla živá buňka,“ vysvětlil vědec.

Prvních 200 milionů let po Velkém třesku nebyly ve vesmíru žádné hvězdy. „Ty, které vznikly z vodíku a helia, se staly fakticky chemickými továrnami na ostatní prvky.“

„První hvězdy byly obézní, tlusté, které žijí krátkou dobu, takže až 203 milionů let po Velkém třesku se objevují i těžší prvky, které mohou sloužit pro organickou chemii.“

Podmínek pro vznik života je velmi mnoho. Základním prvkem je voda. Ukazuje se, že je absolutně klíčová, takže kromě vodíku potřebujete také kyslík. Voda se ale musí vyskytovat ve všech třech skupenstvích. To se na Zemi stalo velmi brzo, ale ve vesmíru je to zřejmě dosti vzácné.
Jiří Grygar

Vliv na vznik života má také mateřská hvězda. „Musí svítit dost dlouho, takže s obézní hvězdou, která svítí tři miliony let, žádný život neuděláte, to je moc krátká doba.“

„Ideální jsou hvězdy, které se délkou života podobají našemu Slunci. Tento typ hvězdy je poměrně vzácný, nejde o typickou hvězdu. Těmi jsou hvězdy ještě menší a méně hmotné, tzv. červení trpaslíci. Ti sice svítí dlouho, ale často vybuchují, když zvýší svou jasnost milionkrát, což zase život zničí.“

I na Zemi musela proběhnout řada fyzikálních dějů ve správném pořadí a ve správné chvíli. „Jen tak vše vedlo k tomu, že vznikly tzv. archea (skupina tzv. prokaryotických jednobuněčných organismů), a pak následně bakterie a další život.“

Zdá se, že to se životem ve vesmíru nebude tak úplně jednoduché a ti, kteří si myslí, že kde je voda, je i život, budou zklamáni.
Jiří Grygar

Častou otázkou je, jestli může existovat život úplně jiného typu, který člověk vůbec nepozná. „To je samozřejmě pravda, ale když ho nepoznáme, tak o něm nic nemůžeme říci a můžeme jen spekulovat,“ připomněl astrofyzik.

Dalším unikátem, který je vlastní životu na Zemi, je genetický kód. „Máme stejný genetický kód, jako mají archea. Ta jsou našimi praprapředky. Jde o organismy velmi jednoduché, ale chytré, protože jsou tu pořád, jsou nejstarší a přežijí úplně všechno, včetně atomové války.“

„Jsme propojeni i s tím nejprimitivnějším životem více, než si myslíme. Navíc nejprimitivnější život je také nejodolnější, vydrží skoro všechno.“

Čím víc víme o exoplanetách, tím více se počet těch, kde by mohl být život, začíná zmenšovat

Mezitím člověk horlivě bádá po planetách podobných Zemi, které ale obíhají u jiných hvězd. Těchto exoplanet v tuto chvíli známe necelé čtyři tisíce.

„Jejich pestrost je fantastická. Všichni si mysleli, že to bude podobné jako v naší soustavě, kde obíhají malé kamenné planety blízko hvězdy a tak dále. Vůbec to ale tak není. Co si nedokázali představit ani ti nejosvícenější astronomové, to ve vesmíru vidíme.“

Astronomové objevili planety, které obíhají po kometárních drahách, takže jsou chvíli velice blízko hvězdy, pak velice daleko. „Takže se ohřejí a pak vychladí, čili tam život těžko bude, protože takové výkyvy je těžké zvládnout.“

Počet planet vhodných pro život se začíná ztenčovat, navíc planety u cizích hvězd velmi podstatně migrují, nemají oběžné dráhy ve stálé vzdálenosti, takže podmínky na nich se mění, což je pro život zničující.
Jiří Grygar

„Také nacházíme planety těsně nalepené na mateřskou hvězdu, takže mají na povrchu teplotu 2500 stupňů a co je uvnitř, se ani neodvažujeme odhadovat.“

Další planety jsou příliš hmotné, mají velmi silnou radiaci, silné magnetické pole a další efekty, které život znemožňují. „Indicie o Zemi podobných planetách sice máme, je několik poměrně vzácných případů, ale nevíme, jestli je na planetě atmosféra, která tvoří skleníkový efekt, a neznáme mnohé další parametry.“

„Takže předpokládám, že jak budeme získávat čím dál tím víc dat o exoplanetách, bude se snižovat počet užitečných planet pro vznik primitivního života, o nějakém inteligentním není zatím vůbec ani řeč,“ konstatoval Jiří Grygar.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související