Zatím žádný záchranný člun nemáme, krotí exoplanetární optimismus astrofyzik

15. květen 2018

Třetí Keplerův zákon vyjadřuje závislost mezi velikostmi velkých poloos, tedy středních vzdáleností planet od Slunce a jejich oběžnými dobami. Astronom Johannes Kepler se k této myšlence propracoval 15. května 1618, tedy před 400 lety.

„V roce 1619 vyšel spis Harmonie světa, v němž Kepler tento svůj objev formuluje, zdůvodňuje. Prvně na tuto myšlenku přišel 8. března předešlého roku, ale tehdy udělal ve výpočtu hrubou chybu. Až 15. května 1618 zjistil, že vše přesně sedí,“ uvedl v Magazínu Leonardo astrofyzik a historik astronomie Petr Hadrava.

Podle něj Keplerovy zákony můžeme dnes odvodit z Newtonových pohybových zákonů „Ty platí v celém vesmíru za předpokladu, že gravitace není příliš silná a nemusíme brát v potaz relativistické opravy.“

Když se na to podíváme reálně, tak i nejbližší hvězdy jsou velmi vzdálené a zatím je daleko představa, že bychom k nim dopravili lidi. Takže spíše by nás to mělo vést k větší snaze o zachování životních podmínek na naší vlastní planetě, protože zatím žádný záchranný člun nemáme.
Petr Hadrava

Ale o exoplanetách máme dnes podstatně méně přesné informace, než měl Kepler ve své době o sluneční soustavě. „Neznáme nezávisle vzdálenost od centrální hvězdy a oběžnou dobu. U většiny exoplanet známe právě pouze tu oběžnou dobu, a z Keplerových zákonů vzdálenost odvozujeme.“

Fakt, že sonda, která vyhledává exoplanety, je pojmenována po Johannu Keplerovi, je paradoxní. „Kepler byl přesvědčen, že žádné jiné planety než ty od Merkuru po Saturn nemohou ve vesmíru existovat... Takže si nejsem jist, že by byl poctěn tím, že sonda k hledání exoplanet je pojmenována po něm.“

Právě sonda Kepler přispěla k objevům exoplanet, kterých je dnes kolem 4 tisíc, další 2 tisíce se předpokládají, ale je třeba je ještě ověřit.

Proč vlastně zkoumá člověk exoplanety? „Důvod, proč je tento obor tak populární, závisí na romantických představách lidí. Jsme ovlivněni vědeckofantastickými romány a máme představu, že v brzku budeme cestovat k novým planetárním soustavám a obydlovat vesmír... Takže až to tady u nás vybydlíme, tak se zas tak moc nestane, protože si domov najdeme jinde", řekl s trochou ironie astrofyzik.

02476382.jpeg

„Takže až to tady u nás vybydlíme, tak se zas tak moc nestane, protože si domov najdeme jinde,“ dodal astrofyzik.

Přesto je důležité exoplanety zkoumat. „Důvodem je průzkum a poznání vesmírných mechanismů, které nám mohou pomoci i zlepšit život na naší planetě. A k tomu je užitečné mít co nejvíce informací nejen o naší soustavě, ale mít srovnání s jinými částmi vesmíru. Proto bychom získávání znalostí o exoplanetách měli podpořit a využívat,“ shrnul Petr Hadrava.

autoři: Josef Kluge , oci
Spustit audio

Související