První teplotní mapa exoplanety odhalila roztavený svět

Dotyčná exoplaneta 55 Cancri e (známá také pod přezdívkou Janssen) má zřejmě roztavený povrch, patří svojí velikostí a kamenným složením do kategorie super-Zemí a je od nás vzdálena 40 světelných let. Přitom jde o první planetu obíhající kolem jiné hvězdy, u které se astronomům povedlo přímo pozorovat nějaké povrchové charakteristiky.

Planeta obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci, která se nachází zdánlivě v souhvězdí Raka. Byla objevena 30. srpna 2004, je v průměru asi 2x rozměrnější než Země a její hmotnost činí 8.63 hmotností Země a zároveň 48% hmotnosti planety Neptun. Obíhá ve střední vzdálenosti jen 2 miliony a 333 tisíc kilometrů od své mateřské žluté hvězdy, kterou oběhne jednou za 18 hodin.

Planeta má přitom vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc při pohybu kolem Země, což znamená, že ke své mateřské hvězdě stále obrací tu samou stranu. Následkem toho dosahuje teplota této přivrácené strany až 2500 stupňů Celsia. Horniny zde mají proto zřejmě charakter roztaveného magmatu nebo se částečně vznášejí nad povrchem ve vypařené formě jako oblaka.

Teplota odvrácené strany činí “jen” asi 1100 stupňů Celsia, takže zde má materiál podobu pevné látky, která nicméně může slabě vřít, jako ztuhlá láva. Oblaka vytvořená z vypařených hornin zde proto prakticky nejsou. Kvůli pevnému charakteru lávy na odvrácené straně zde navíc neexistuje globálně efektivní mechanismus přenosu tepla, tj. vyrovnávání teplot mezi oběma stranami.

Přes velkou blízkost mateřské hvězdy by však podle astronomů neměly být povrchové teploty až tak vysoké, jak odpovídá měření. Na k hvězdě přivrácené straně planety se přitom nachází ještě jedna žhavější a jasnější anomálie (asi na polovině cesty mezi bodem nejbližším k hvězdě a začátkem odvrácené strany), která může mít příčinu ve vývěru nebo proudu horké lávy, který vyrovnává velký rozdíl mezi teplotami přivrácené a odvrácené strany.

Podrobnou teplotní mapu povrchu planety 55 Cancri e přitom vědci mohli vytvořit jen díky nové speciální kalibraci infračervených senzorů Spitzerova vesmírného dalekohledu, které pro podobná vysoce přesná měření nebyly původně určeny. Přesto zatím nejsou složení a charakteristiky tohoto roztaveného a rozžhaveného světa dostatečně a spolehlivě prozkoumány a náš obraz této planety se stále mění, takže si budeme muset počkat na mnoho dalších podrobnějších měření.

Zdroje: University of Cambridge, NASA, NY Post, AstroWatch, Scientific American, Futurism, CNN, Space.com, MIT News, Courier Mail, Daily Galaxy, Nature, Spitzer Space Telescope, Youtube