S detektorem najdete nejčastěji odpadky, mince a knoflíky, říká vášnivý hledač Zdeněk Šámal

11. září 2017
Rápotický poklad

Jaké poklady se skrývají pár centimetrů, nebo nanejvýš decimetrů pod zemí? Kdo, jak a proč po nich pátrá? A co se díky nim můžeme dozvědět o historii? Na hledání svědectví minulosti za pomoci detektoru kovů a na archeology i zlatokopy, kteří detektory využívají, se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek ptal Zdeňka Šámala, který působí jako ředitel zpravodajství České televize, ale současně je nadšený detektorář a historik.

Když během výpravy s detektorem kovů „luxujete“ povrch, to nejčastější, co po zaznění signálu ze země vyhrabete, jsou kovové odpadky, nebo mince a knoflíky. „V mých statistikách vyhrál jako nejčastější rakouskouherský dvouhaléř, který se razil mezi lety 1892 až 1915, nad československou korunou, která se začala razit v roce 1953,“ říká Šámal.

Mnoho věcí se dá najít nejen na polích, ale i třeba na koupalištích, v trampských osadách – kde se dá podle nalezených mincí zjistit, kdy byly nejvíce užívané – nebo třeba na místě vypuštěných rybníků a podél lokalit středověkých cest.

Z jaké nejstarší doby pocházejí nálezy objevené pomocí detektorů kovů? „Z eneolitu, pozdní doby měděné. U nás jsou doklady o zpracování mědi z jednoho místa za Prahou zhruba z období kolem roku 3000 př. n. l. Nenašla se přímo měď, ale tyglíky na tavení mědi a tzv. dyzna, což bylo keramické vyústění fukaru, kterým žhavili pec, kde se měď tavila,“ vysvětluje Šámal.

Zdeněk Šámal se svým detektorem

Dodává, že u všech nálezů nezáleží ani tak na jejich stáří, jako na kontextu. Žádný velký poklad, tedy mincovní depot, osobně nenašel, ale stojí za to hledat i na místech, kde dříve k nějakému nálezu došlo.

Detektorování různými nadšenci nepřináší jen pozitiva a nové nálezy, ale i ztráty, jak vysvětluje profesionální archeolog a numismatik Jiří Militký. „Mince jsou předmětem až cílené organizované těžby a dalšího prodeje. Na druhou stranu, informace, které jsme díky detektorům získali, jsou naprosto fenomenální. Třeba pro keltskou numismatiku ve střední Evropě je všechno jinak. Pohled na úlohu a význam mince od 3. do 1. století př. n. l. v oblastech severně od Dunaje je zcela nový svět,“ říká Militký.

Zdeněk Šámal s Militkým souhlasí, protože i podle něj je na každém nálezu nejdůležitější informace, kterou přináší, a když se předmět vyzdvihne neodborně, nebo dojde ke zpeněžení, zmizí informace jednou provždy.

Spustit audio
autoři:Miroslav Bobek, Jana Přinosilová
  • Věda