S detektorem najdete nejčastěji odpadky, mince a knoflíky, říká vášnivý hledač Zdeněk Šámal

11. září 2017

Největší audioportál na českém internetu

Rápotický poklad | Foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek bude mluvit se Zdeňkem Šámalem, šéfem zpravodajství České televize, který je současně nadšeným „detektorářem". Do všech detailů rozeberou, jak se hledá svědectví minulosti za pomoci detektorů kovů.

Jaké poklady se skrývají pár centimetrů, nebo nanejvýš decimetrů pod zemí? Kdo, jak a proč po nich pátrá? A co se díky nim můžeme dozvědět o historii? Na hledání svědectví minulosti za pomoci detektoru kovů a na archeology i zlatokopy, kteří detektory využívají, se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek ptal Zdeňka Šámala, který působí jako ředitel zpravodajství České televize, ale současně je nadšený detektorář a historik.

Když během výpravy s detektorem kovů „luxujete“ povrch, to nejčastější, co po zaznění signálu ze země vyhrabete, jsou kovové odpadky, nebo mince a knoflíky. „V mých statistikách vyhrál jako nejčastější rakouskouherský dvouhaléř, který se razil mezi lety 1892 až 1915, nad československou korunou, která se začala razit v roce 1953,“ říká Šámal.

Mnoho věcí se dá najít nejen na polích, ale i třeba na koupalištích, v trampských osadách – kde se dá podle nalezených mincí zjistit, kdy byly nejvíce užívané – nebo třeba na místě vypuštěných rybníků a podél lokalit středověkých cest.

Z jaké nejstarší doby pocházejí nálezy objevené pomocí detektorů kovů? „Z eneolitu, pozdní doby měděné. U nás jsou doklady o zpracování mědi z jednoho místa za Prahou zhruba z období kolem roku 3000 př. n. l. Nenašla se přímo měď, ale tyglíky na tavení mědi a tzv. dyzna, což bylo keramické vyústění fukaru, kterým žhavili pec, kde se měď tavila,“ vysvětluje Šámal.

Zdeněk Šámal se svým detektorem

Dodává, že u všech nálezů nezáleží ani tak na jejich stáří, jako na kontextu. Žádný velký poklad, tedy mincovní depot, osobně nenašel, ale stojí za to hledat i na místech, kde dříve k nějakému nálezu došlo.

Detektorování různými nadšenci nepřináší jen pozitiva a nové nálezy, ale i ztráty, jak vysvětluje profesionální archeolog a numismatik Jiří Militký. „Mince jsou předmětem až cílené organizované těžby a dalšího prodeje. Na druhou stranu, informace, které jsme díky detektorům získali, jsou naprosto fenomenální. Třeba pro keltskou numismatiku ve střední Evropě je všechno jinak. Pohled na úlohu a význam mince od 3. do 1. století př. n. l. v oblastech severně od Dunaje je zcela nový svět,“ říká Militký.

Zdeněk Šámal s Militkým souhlasí, protože i podle něj je na každém nálezu nejdůležitější informace, kterou přináší, a když se předmět vyzdvihne neodborně, nebo dojde ke zpeněžení, zmizí informace jednou provždy.

autoři: Miroslav Bobek , jpr