Zatím nejsme tak bohatá země, abychom mohli mít kratší pracovní týden, tvrdí ekonomka Lipovská

Ekonomka Hana Lipovská
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonomka Hana Lipovská

Jaká mzda je vlastně spravedlivá a jak rozdělovat přebytky? A nezasloužíme si konečně kratší pracovní dobu? Hostem pořadu Leonardo Plus byla ekonomka Hana Lipovská spojená s Institutem Václava Klause.

„Mzda u nás rozhodně nepodléhá svobodnému vývoji, což vede ke vzniku určitých nespravedlností. Když máme pocit, že bereme příliš málo, je to dáno tím, že mzdu u nás určuje do jisté míry zákoník práce a legislativa vůbec,“ vysvětlila ekonomka.

Podle ní u nás neexistuje mzdová pružnost, jaká by byla potřeba. „Je krásná představa, že by každý měl dostávat spravedlivou mzdu, ale problém je určit, kolik to ve skutečnosti je.“

Už scholastici poukazovali na problém, vůči komu je mzda spravedlivá. Je spravedlivé, když mohutný muž bude dostávat stejné množství brambor jako drobná mladá dívka? Je spravedlivé, když bude dostávat hlava osmičlenné rodiny stejnou mzdu jako muž, který žije sám?
Hana Lipovská

„Už scholastici si uvědomovali, že se musíme dívat na to, kolik člověk dostává z hlediska toho, kolik vyrábí. Musíme se dívat na to, kolik by člověk dostával, kdyby vyplácel mzdu sám sobě.“

HLASUJTE: Jste pro, nebo proti zkrácení pracovní doby?

kancelář - kancelářská krysa - byznys

Kratší pracovní týdny by mohly být častěji, napsala na Facebook ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Takže například sedlák by dostával podle toho, kolik by vypěstoval. „Tady je potom problém, jak bude vypěstované množství rozdělovat mezi investice, tedy kolik zasadí na další rok, kolik prodá, aby měl na jiné zboží, a kolik si skutečně nechá na vlastní spotřebu.“

„Zjistíme, že dokonce i takový sedlák živnostník bude nucený ne sníst vše, co vypěstoval, ale část rozdělit. A my řešíme, kolik se může a má rozdělit a jestli má existovat zákon, který řekne, že má každý dostat stejně nebo přesně 50 % z vypěstovaného.“

Když se lidí i studentů zeptáte, jak rozdělit blahobyt nebo přebytek spotřebitele mezi výrobce a zákazníka nebo zaměstnance a zaměstnavatele, tak my lidé automaticky, podvědomě tíhneme k tomu, že řekneme půl na půl. Neexistuje ale absolutně nejmenší důvod, proč zrovna 50 na 50 má být ta správná odpověď.
Hana Lipovská

Lipovská věří, že v České republice jsou mzdy pokřiveny existencí nejen minimální mzdy, ale především existencí poměrně silného sociálního státu. „Normální zaměstnanec dostane mzdu, která mu právem nebo neprávem připadá příliš nízká, ale zaměstnavatel za něj platí sociální a zdravotní pojištění, odvádí daně sám za sebe i za zaměstnance.“

„Tak je vrážen jakýsi klín mezi toho, kdo práci kupuje, tedy zaměstnavatele, a toho, kdo práci prodává, tedy nás zaměstnanců, kdy obě dvě strany mají pocit velké křivdy, což otvírá prostor pro růst sociálních nepokojů,“ shrnula ekonomka.

Problémy? Nižší efektivita práce i zastaralé nástroje

„V české ekonomice je produktivita práce relativně nízká, takže máme pocit, že trávíme v zaměstnání hodně času, ale vyrobíme méně, než kolik bychom mohli. Otázka je proč,“ ptá se Lipovská.

Pětidenní pracovní týden lidem nesvědčí. Podle psychologů bychom měli pracovat méně

Práce na počítači

V pátek už bychom měli mít víkend, alespoň podle odborníků na psychologii práce. Podle vědců totiž pětidenní pracovní týden lidem nesvědčí a měl by se o jeden den zkrátit. Firmy, které na tento model přestoupily, si ho vesměs pochvalují.

Zejména u prací kancelářského typu se ukazuje, že pracovníci tráví poměrně dost času činností, která nesouvisí přímo s výkonem práce. „Jinými slovy bychom třeba jako úředníci byli schopni obsloužit více lidí, když bychom trávili méně času na sociálních sítích... Tady je vidět velký rozdíl mezi Německem a Českou republikou.“

Zkrácení pracovní doby ale tento problém řeší jen opticky. „Možná bychom pak těmto lidem mohli snížit mzdu, což by ale nikdy pravděpodobně nepřipustili.“

„Pak máme ty, kteří pracují v průmyslu i těžce fyzicky, a ti mají pocit, že jejich mzda je opravdu nespravedlivá, koneckonců se můžeme podívat i na prodavačky, průvodčí, strojvedoucí a tak dále. A tady narážíme spíše na problém vybavení kapitálem.“

Vznikne-li zpoždění na dráze kvůli tomu, že je vlak starý, je nutné rozbitou lokomotivu odstranit na jinou kolej a tak dále, tak vznikají prodlevy... Takže potřebujeme pracovat nejen rozumněji, zodpovědněji, méně plýtvat časem, ale také potřebujeme pracovat s vybavením, které se nerozbije.
Hana Lipovská

Ekonomka uvedla příklad: „Pokud jste měli motyku ve špatném stavu a strávili jste půl dne sháněním motyky dobré místo toho, abyste pracovali na poli, tak jste pak sklidili méně. A problémem České republiky a většiny států postsocialistického bloku je, že toto vybavení stále ještě nemáme.“

Máme ještě pořád dost práce

Už při vzniku československého státu jednal tehdejší parlament o zkrácení pracovní doby na 8 hodin denně. „A už tehdy Rašín říkal, že nemá nic proti zkrácení pracovní doby, ale dokud tu máme tolik problémů a tolik práce, tak musíme pracovat tak dlouho, jak je třeba.“

Roboti pracovní místa neruší, ale naopak vytvářejí, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda

Montážní linka

Moderní hospodářství čím dál tím víc ovlivňují vyspělé technologie. Roboti na jednu stranu lidem ulehčují práci, na stranu druhou rostou obavy, jestli některé lidské profese časem úplně nezaniknou, a následně nestoupne nezaměstnanost. Vyřešil by situaci kratší pracovní týden?

„A když se podíváme na české hospodářství, tak si nejsem jistá, jestli 32 hodin práce týdně není příliš málo, jestli skutečně máme všechny úkoly hotovy... Umím si představit řadu zaměstnání, jejichž jediným smyslem je někde koncentrovat lidi tak, aby nebyli na ulici, a tady dává smysl čtyřdenní pracovní týden.“

V případě lékařů nebo dělníků napříč všemi obory to podle ekonomky ale neplatí. „Představa, že lékaři budou ještě více směnovat, než už směnují…, nebo že nebudeme potřebovat více stavebních a strojírenských dělníků z východních zemí, se mi zdá naprosto nereálná.“

„Mám pocit, že máme pořád ještě dost práce, kterou máme dělat. Můžeme mluvit o tom, jestli tu práci nedělat lépe, efektivněji…, ale zatím nejsme tak úspěšnou a bohatou zemí, abychom zkracovali pracovní týden,“  konstatovala Hana Lipovská.

Co je to fiskální placebo? Jakou cenu má zboží? Ví průměrný Čech dost o ekonomice? A co průměrný politik? Poslechněte si celé Leonardo Plus s ekonomkou Hanou Lipovskou.

Spustit audio
autoři: David Šťáhlavský, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související