Roboti pracovní místa neruší, ale naopak vytvářejí, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda
Moderní hospodářství čím dál tím víc ovlivňují vyspělé technologie. Roboti na jednu stranu lidem ulehčují práci, na stranu druhou rostou obavy, jestli některé lidské profese časem úplně nezaniknou, a následně nestoupne nezaměstnanost. Vyřešil by situaci kratší pracovní týden?
„Naše produktivita není dostatečně vysoká,“ uvedl v pořadu Pro a proti hlavní ekonom firmy Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ten připomněl, že dokonce i mnohem bohatší Francie, která zkrácený pracovní týden zavedla koncem 90. let uvažuje, že se vrátí zpět k původní délce.
Navíc, když lidem zkrátíte pracovní týden, budou chtít stejnou mzdu. „Tím se hodinová práce pro zaměstnavatele prodraží, a tudíž bude pro něj atraktivnější najmout místo člověka robota nebo automat,“ vysvětlil ekonom.
Roboti pracovní místa neruší, ale naopak vytvářejí… Když zaměstnáte robota, tak vyrábíte levněji, když vyrábíte levněji, tak lidé neutratí za zboží tolik, a zbylé peníze mohou utratit jinde v ekonomice, třeba tam, kde jsou pracovní síly z masa a kostí. Lukáš Kovanda
Podle něj ale rozhodně neplatí, že roboti jen pracovní místa spotřebovávají. „Mezi roky 1999 až 2010 v Evropské unii nástup robotů zničil asi 10 milionů pracovních míst, ale zároveň jich vytvořil 21 milionů.“
Délku pracovního týdne ale nelze stanovovat paušálně a zákonem. „Stát by měl dá ruce pryč a nechat na zaměstnavatelích, ať si nastaví takovou délku pracovní doby, jaká oběma stranám vyhovuje... Nechal bych to na firmách, které vědí, jaké mají náklady. To stát neví, a nějaký úředník od stolu o tom nemůže rozhodovat,“ varoval Kovanda.
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru František Laudát (TOP 09 a Starostové) soudí, že při klasické ekonomice by kratší pracovní týden nepomohl, ale v supermoderním státu reálný je.
„Některé špičkové technologické firmy už čtyřdenní pracovní týden mají,“ upozornil politik.
Dnes je brzdou rozvoje a pokroku stát. Průmysl 4.0 vytváří pracovní místa, ale sofistikovaná, kde je potřeba matematické, logické myšlení. A v tom je stát špatný: má takové takové školství a poskytuje takové vzdělání našim dětem, že z nich vytváří budoucí nezaměstnané. František Laudát
Ten je přesvědčen, že i když přesně nevíme, kdy onen velký technologický zlom nastane, tak ale určitě přijde. „A jestliže z dnešní klasické výroby plně přestoupíte na Průmysl 4.0, tak okamžitě naroste podle odhadů efektivita o 33 %, vzrůstá bezpečnost práce a podobně.“
„Česká republika dělá díky této vládě čelem vzad tomuto modernímu světu. Biji na poplach, že je potřeba učit mládež něco jiného, dát více volného pohybu lidem, ale děje se pravý opak,“ tvrdí Laudát.
Diskuze, jestli maturovat z matematiky, nebo ne, je naprosto planá. „O tom není žádná diskuze. všichni budou muset fungovat na internetu, mít logické myšlení, včetně lidí ze sociální sféry i kultury.“
Politik také odmítá, aby o délce pracovního týdne rozhodovaly odbory. „Varoval bych před tím, aby tuto zemi řídili odboráři. Jde o nikým volenou sílu, která ale velmi významně ingeruje do řízení státu. Ať si odbory založí stranu a jdou kandidovat, aby se ukázala jejich skutečná podpora,“ vyzval František Laudát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.