Západní svět stále sní a věří, že hrajeme fotbal a ne individuální golf, zdůrazňuje Tomáš Sedláček

„Mám hrozně rád poznámku, že máme pocit, že víra nebo snění jde na úkor rozumu. Ale myslím, že je přesnější, hezčí, užitečnější, praktičtější a ekonomičtější to brát tak, že víra je nadstavba rozumu,“ míní Tomáš Sedláček o dnešních snahách o pragmatismus v politice.

O současné probíhající politické kampani před říjnovými parlamentními volbami soudí, že jako každá jiná kampaň „prodává sny a vize, že prodává něco, co není“.

Čtěte také

Fischer: Vézt se na vlně nespokojenosti je výhodné. Není totiž potřeba nic nabízet, jen to kumulovat

V současné době mu dodává nádech optimismu obsazení postu prezidenta. „Prezident má v mém pojetí být takovým pastýřem národa. Nemá se starat o to, jestli jezdí tramvaje, a o vyplácení důchodů. Má určovat, kam má národ jít a pečovat o toto snění,“ popisuje.

Podle něj je také nutné bojovat proti cynismu, který nabízí právě rozjetá politická kampaň. „Světlo svítí vždy v těch největších tmách,“ cituje Sedláček filozofy a vzpomíná na větu svého kamaráda, že pragmatismus vlastně příliš pragmatický není, protože velmi brzo dojde. 

Čtěte také

Hrůzu z Ruska mám celý život. Je to národ formovaný gulagem a násilím, tvrdí spisovatel Topol

„Tento pragmatismus – takové to obchodování – vidíme u Donalda Trumpa i u našich východních sousedů. Ale u nás v Česku mám pocit, že po dvaceti letech, kdy jsme tady měli dva prezidenty, kteří z mého pohledu byli profesionální cynici a stavěli kampaň na tom, že Evropa nemá smysl, je náš národ cynismem už přesycen.“

„Mám pocit, že je hladový po smyslu češství a smyslu Evropy,“ dodává ředitel Knihovny Václava Havla s tím, že mu připadá, že z Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) jsme jediný národ, který stále věří evropskému projektu, i když měl vždy pochybnosti.

Víra v mladé

Ekonom přiznává, že naději spatřuje i v mladých lidech. „Už se jaksi nebudou donekonečna hádat, jestli budou plenky a noviny ve snížené, nebo standardní sazbě DPH. Je potřeba mít hospodářskou politiku nastavenou podle toho, jak velkým národem chceme být,“ navrhuje.

Čtěte také

Mileniálové měli víc „na párku“. Dnes je prostředí sociálních sítí trochu nesvobodné, říká Kovy

Podle Sedláčka je hlad po smyslu u mladých vidět například v zaměstnání, kde průzkumy ukazují, že nastupujícím generacím nejde tolik o peníze, ale že chtějí mít smysluplnou práci, kterou jsou ochotni vzít i s nižším finančním ohodnocením. 

„Něco takového se musí vložit i do politiky,“ je přesvědčený ředitel Havlovy knihovny a vysvětluje:

„Je celkem jedno, jestli nám HDP poroste o tři, čtyři nebo pět procent v momentě, kdy se tady nebude moct svobodně podnikat, svobodně myslet, svobodně psát a svobodně dělat rozhovory. To je moje hlavní obava.“

Čtěte také

Cítím druhou vlnu Václava Havla, jeho myšlenky jde apoliticky oprášit, je přesvědčený Tomáš Sedláček

Srovnává to s obdobím komunismu, ke kterému má stále část obyvatel tendenci se vrátit. Bohužel se tak podle něj už reálně děje v Maďarsku a na Slovensku, částečně i v Polsku. 

„Západní svět stále sní a věří, že hrajeme fotbal a ne individuální golf,“ glosuje s tím, že Evropa zůstává nositelem demokracie, zatímco situace se mění ve Spojených státech.

„Jenže ono to dlouhodobě nefunguje. Milování svých nepřátel, jak je to v Bibli, si překládám jako respekt k opozici,“ uzavírá ředitel Knihovny Václava Havla.

Proč je zásadní vyřešit důchodovou reformu? Co slibuje ANO a kam to může Česko přivést? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.