Západní standardy, reformy, sbližování s EU. Nová prezidentka Moldavska Sanduová vzbuzuje očekávání
Moldavsko bude mít od 24. prosince poprvé prezidentku – bývalou premiérku Maiu Sanduovou. Země sousedící s Rumunskem a Ukrajinou tíhla poslední roky spíš k Rusku, a to díky prezidentovi Igoru Dodonovi, kterého ale Sanduová porazila. „Získala velmi silný mandát, když dostala skoro milion hlasů, což je zatím nejvíc v historii Moldavska. Její priority jsou v souladu se závazky Moldavska vůči Evropské unii,“ očekává velvyslanec EU v Kišiněvu Peter Michalko.
Moldavsko je zahrnuté do programu Evropské unie Východní partnerství (VP) a podle velvyslance EU v Kišiněvu Michalka bylo v tomto programu velmi aktivní. V poslední době ale úsilí polevilo.
Čtěte také
„Moldavsko jako první ze zemí VP získalo bezvízový režim pro cesty svých občanů do států EU. Podepsalo i asociační dohodu, která obsahuje i smlouvu o volném obchodu. Ta má znamenat nejen otevření se exportu, ale obsahuje i celou řadu reforem, které mají vést k politické asociaci a politické integraci s Evropskou unií. Proces reforem se ale po roce 2015 zpomalil a v některých oblastech můžeme dokonce mluvit o stagnaci,“ upozorňuje Michalko.
Od prezidentky Sanduové čeká, že bude pokračovat ve svém reformním úsilí. „Jako to v miulosti dokázala na postu předsedkyně vlády a po dobu celé své politické kariéry.“
Byli bychom rádi, aby nová garnitura opravdu pracovala podle západních standardů.
Zdeněk Krejčí
Český velvyslanec v Moldavsku Zdeněk Krejčí nečeká, že nová prezidentka nechá před prezidentským palácem vztyčit vlajku Evropské unie – předpokládá, že ale vnese nový řád do řízení země.
„Byli bychom rádi, aby nová garnitura opravdu pracovala podle západních standardů. To znamená, aby tu byla státní správa, která funguje v zájmu občanů, ne zneužívání moci. Aby došlo k omezení korupce,“ doporučuje Krejčí.
A dodává: „Paní Sanduová dává docela dobrou záruku, že to tak bude. Nakonec ona byla premiérkou, byť relativně krátké období 5 měsíců v minulém roce. Prokázala, že je politik západního stylu. Také dává záruku, že bude naplňována asociační dohoda s EU, že Moldavsko bude otevírat dveře pro spolupráci. Pokud by tohle dokázala dodržet, tak to bude výborné.“
Zastavit exodus
Nová prezidentka Maia Sanduová by se také měla snažit, aby se zastavil odchod zvláště mladých Moldavanů do zahraničí. Dnes se moldavským studentům nabízejí výhodná stipendia na školách v cizině.
I když jsou odhodlaní se po studiích do vlasti vrátit, často si to podle Eleny Terzi, rodilé Moldavanky a pracovnice organizace Člověk v tísni, nakonec rozmyslí.
Každý říká, že se chce brzy vrátit. Jenže ani pro ty, kteří si seženou v Moldavsku dobře placenou práci, tam nefungují sociální služby.
Elena Terzi
„Každý nově odjíždějící, ať mladý na studia, nebo člověk, který hledá v cizině zaměstnání, vám řekne, že se chce brzy do Moldavska vrátit a že chce doma založit rodinu, začít podnikat nebo si najít práci a v Moldavsku žít. Pak se to ale komplikuje, protože ani pro ty lidi, kteří si seženou zajímavou, dobře placenou práci, tam nefungují různé sociální služby, vzdělávání, zdravotnictví a další věci, které člověk potřebuje k důstojnému životu,“ upozorňuje Terzi.
„K tomu se ještě přidává nespolehlivost justice. Lidé mají silný pocit neférovosti fungování společnosti. To komplikuje návraty Moldavanů, kteří opustili svou vlast,“ uzavírá.
Poslechněte si celou Evropu Plus o problémech i nadějích Moldavska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
