Thomas Kulidakis: Politická krize v Moldavsku zdůrazňuje význam právního státu
Odpor k dosavadnímu vládnutí Demokratické strany oligarchy Vladimira Plahotniuca spojil v Moldavsku dvě strany s naprosto odlišnými zahraničně politickými představami.
Protikorupční a prounijní hnutí ACUM zformovalo vládu s proruskými vládními socialisty prezidenta Dodona. Plahotniuc a jeho spojenci k nelibosti zahraničí sáhli k právnímu formalismu, aby vyvolali předčasné volby.
Petr Holub: Také moldavské volby vyhrál oligarcha
Jde o nejchudší stát Evropy, přesto v parlamentních volbách připomněl všem Evropanům jednu nezpochybnitelnou pravdu.
Ústavní soud na popud Plahotniucovy strany odvolal prezidenta Igora Dodona, na jeho místo se dostal bývalý premiér Pavel Filip, rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby na září. Důvod má být fakt, že vláda měla být sestavná do devadesáti dnů od voleb, sestavená ale byla až v den devadesátý první.
Svolání předčasných voleb je z hlediska Demokratické strany sázka vabank. Únorové volby prohrála, takže když dosáhne lepšího výsledku, vydělá, pokud prohraje, její osud zůstane prakticky stejný.
Použití soudu k vyrovnání se s politickými protivníky není první svého druhu, ke kterému se oligarcha Plahotniuc uchýlil. Jeho strana vloni znemožnila vítězi voleb v hlavním městě stát se primátorem.
Korupce a hospodářská situace
Moldavsko zůstává polapené mezi Ruskem a Evropskou unií
Rusové přicházejí! Nebo možná také ne, polemizuje týdeník Economist v článku věnovanému volbám v Moldavsku. Píše, že od Moskvy přes Washington až po Brusel se politici a vojenští stratégové shodují, že právě Moldavsko se nachází v první linii nové studené války. Výsledkem hlasování, které se ve východoevropském státě konalo před týdnem, je teď politický pat, protože v parlamentu nikdo nezískal většinu.
Andrei Nastase údajně použil v průběhu voleb sociální sítě, tím porušil volební pravidla a tak se funkce neujal. Krok vyvolal ostrý nesouhlas v zahraničí. Kupříkladu Evropská unie pozastavila proplácení finančních prostředků, kterými Moldavsko od uzavření asociační dohody v roce 2014 zasypávala.
Podobně i nynější krok vzbudil nelibost v Evropské unii, Spojených státech amerických, NATO, ale i Rusku. Evropská unie se slovy Federicy Mogheriniové těší na spolupráci s legitimní vládou, kterou vede Maia Sanudová z hnutí ACUM. Její souputník, Andrei Nastase se má stát vicepremiérem a ministrem vnitra.
Existenci vlády a respektování výsledku voleb podpořil také Washington. Rusko pokládá existenci nové vlády za danou. Rada Evropy vyjádřila kvůli rozhodnutí moldavského soudu vážné znepokojení a věc předložila expertní Benátské komisi. Tamní právníci se mají vyjádřit k podezření, že soudci v Moldavsku postupovali účelově v zájmu Demokratické strany oligarchy Plahotniuca. Tedy člověka, který k jmenování členů přispěl.
Thomas Kulidakis: Západní prohra v Moldavsku
Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy. Je to stát geograficky polapený v šedé zóně geopolitického souboje o vliv mezi Ruskem a Západem.
Sanduová při nástupu do funkce ohlásila „vítězství nad strachem, mafií a nespravedlností.“ Její vláda má být začátkem vyčištění Moldavska od korupce a zlepšení situace občanů žijících v jedné z nejchudších zemí Evropy. Spojení se socialisty je výsledek těžkého kompromisu, který vůbec nemusí vydržet dlouho.
Faktem ale zůstává, že dosavadní Demokratická strana dávala na odiv prozápadní směřování, zatímco na domácí půdě se podle většiny voličů chovala jako v samoděržaví. Rozsáhlá korupce a tíživá hospodářská situace, to byla nejdůležitější témata únorových voleb. Zahraničně politické směřování země podle sociologických průzkumů hrálo zásadní roli jen přibližně u pěti procent voličů.
Moldavsko je země sevřená v geopolitickém souboji Ruska a Západu. Tamní politici dlouho toto rozdělení používali ve svůj prospěch. U Ruska žádali o podporu, Západu hrozili, že pokud bude moc řešit jejich korupci, půjdou k Rusku. Moldavsko stále trpí v důsledku ztráty kontroly nad průmyslovým Podněstřím, kde podporuje loutkový režim Moskva.
Moldavsko stálo doposud na okraji zájmu. Teď je ale načase, aby zahraničí pomohlo tamním obyvatelům dosáhnout skutečného právního státu, který se liší od účelového legalismu. Parlament se odmítl nechat rozpustit, lidé vyšli do ulic a v těchto kulisách má nová vláda Maii Sanduové začít vládnout. Plahotniuc ale hraje o hodně. Rusko žádá o jeho vydání kvůli finančním machinacím, Evropská unie už nad ním dávno zlomila hůl.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka