Moldavsko zůstává polapené mezi Ruskem a Evropskou unií

Moldavský premiér Pavel Filip (vlevo) a lídr vládnoucí demokratické strany Vlad Plahotniuc

Rusové přicházejí! Nebo možná také ne, polemizuje týdeník Economist v článku věnovanému volbám v Moldavsku. Píše, že od Moskvy přes Washington až po Brusel se politici a vojenští stratégové shodují, že právě Moldavsko se nachází v první linii nové studené války. Výsledkem hlasování, které se ve východoevropském státě konalo před týdnem, je teď politický pat, protože v parlamentu nikdo nezískal většinu.

Moldavští politici bývají zobrazovaní buďto jako proruští, nebo prozápadní. Podle týdeníku jde o oblíbenou hru, kterou hrají s cizinci. Ve skutečnosti je ale prý zahraničněpolitické směřování země většině Moldavanů jedno. Lidé se prostě a jednoduše jen chtějí mít lépe.

Thomas Kulidakis: Západní prohra v Moldavsku

V Moldavsku proběhly volby

Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy. Je to stát geograficky polapený v šedé zóně geopolitického souboje o vliv mezi Ruskem a Západem.

Po sečtení voleb je jasné, že vyhrála Rusku nakloněná Socialistická strana se ziskem více než 31 % hlasů. Na druhém místě skončil prozápadní a proti korupci orientovaný blok ACUM, kterému dalo důvěru bezmála 27 % voličů.

Dosud vládnoucí Demokratická strana se umístila až třetí se ziskem 23,5 %. Partaj vede jeden z nejvlivnějších moldavských oligarchů Vlad Plahotniuc.

Poslední pak se ziskem 8 % skončila formace Shor vedená podnikatelem, který je obviněný z podílu na ukradení miliardy dolarů ze tří moldavských bank. Škodu museli následně nahradit moldavští daňoví poplatníci.

Přestože vládní Demokratická strana se v celkovém objemu hlasů umístila až třetí, díky volebním systému zavedenému stávající vládou je co do počtu mandátů druhá. Politický pat teď nastává i proto, že platforma ACUM odmítá spolupracovat s ostatními stranami.

Velká koalice?

Economist přináší slova analytiků. Ředitelka moldavské Asociace pro mezinárodní politiku Victoria Bucataruová se domnívá, že nerozhodný výsledek vyústí v pokus socialistů a Demokratické strany sestavit velkou vládní koalici. Menšinová vláda vedená Demokratickou stranou je ale prý také možná.

Thomas Kulidakis: Proč láká EU a NATO víc než Rusko

Tři čtvrtiny obyvatel Republiky Makedonie do západních struktur chtějí

Jedním z posledních geopolitických kolbišť v našem blízkém okolí je západní Balkán.

Velká koalice by měla své důsledky. Stávající moldavští politici by upevnili své pozice a snažili by se politicky i hospodářsky vytěžit maximum jak z Ruska, tak od Evropské unie.

Moldavsko je geograficky vtěsnané mezi Ukrajinou a Rumunskem, členem Evropské unie a NATO, a rovněž je částečně okupované Ruskem. Podněstří, malá část moldavského území na levé straně řeky Dněstr, se od zbytku země odtrhlo v roce 1992.

V důsledku tohoto vývoje je de facto kontrolované Ruskem, které v mezinárodně neuznané Podněsterské republice udržuje své vojenské jednotky. V roce 1991 žilo v Moldavsku 4 miliony a 300 tisíc obyvatel. Teď se jejich počet odhaduje na tři miliony, protože řada lidí odešla do Ruska, Rumunska nebo dále na západ.

Vládní manipulace

Předvolební kampaň byla podle očekávání plná špíny, píše Economist. Maia Sanduová a Andrei Năstase, vůdci politické formace ACUM, prohlásili, že se je vláda pokusila otrávit, kabinet to ale kategoricky odmítl. Samotné volby pak byly negativně poznamenané případy dovážení voličů z Podněstří, stejně jako jejich uplácením.

Thomas Kulidakis: Balkán nadějí centristických stran v eurovolbách

Bulharský prezident Rumen Radev

Celounijní průzkum nálad voličů před blížícími se volbami do Evropského parlamentu ukázal zajímavou tendenci.

Když byl Năstase minulý rok zvolený starostou Kišiněva, jeho političtí odpůrci mu zabránili ujmout se úřadu. Využili k tomu rozhodnutí soudu, který kandidaturu označil za neplatnou s odůvodněním, že politik v den primátorských voleb porušil volební zákon, když použil sociální média. Evropská unie zareagovala zmrazením pomoci Moldavsku.

Sociální síť Facebook v polovině února oznámila, že smazala účty, údajně patřící zaměstnancům moldavské vlády. Jejich účelem prý bylo zmanipulovat voliče, vysvětluje Economist. Dosavadní vláda byla podle něj v podstatě kontrolovaná oligarchou a šéfem Demokratické strany Plahotniucem. Vlad Filat, jeho hlavní prozápadní politický rival, byl v roce 2016 uvězněný kvůli korupci.

Filatův syn studuje v Londýně a je známý svým extravagantním způsobem života. Britský soud mu letos zabavil více než 450 tisíc liber, v přepočtu přibližně 14 milionů korun. „Jsem si jistý, že zabavená hotovost pocházela z trestné činnosti Filatova otce,“ prohlásil k případu britský soudce. Mezi věcmi zabavenými dvaadvacetiletému studentovi byl také luxusní vůz značky Bentley, který koupil za 200 tisíc liber.

Zahraniční politika netáhne

Podle Economistu hráli moldavští politici v posledním desetiletí na strunu nostalgie starších lidí po stabilitě sovětské éry. Zároveň ti nejvíce prozápadní politici tvrdili Západu, že by neměl řešit jejich korupci, protože pokud budou odstaveni od moci, vrhne se Moldavsko do náruče Ruska.

Le Monde: Rumunsko předsedající Evropské unii má nakročeno k autoritářskému systému

Rumunská premiérka Viorica Dančilaová

Od Nového roku se Rumunsko ujalo svého historicky vůbec prvního půlročního předsednictví v Evropské unii. Událost měla symbolicky stvrdit úspěšnou integraci země do evropského společenství.

Směrem k Západu pak prezident Igor Dodon prohlašoval, že není nadmíru proruský, ale pouze žádá vyváženější zahraniční politiku země. Britský týdeník podotýká, že geopolitika se jeví jako nejzásadnější zorný úhel pro cizince, když zvažují moldavskou realitu. Tyto volby ale ukázaly, že běžní Moldavané se o Brusel nebo Moskvu příliš nestarají.

V předvolebních průzkumech se ukázalo, jaké problémy obyvatele Moldavska pálí nejvíce. Nejvýznamnější roli pro ně hraje korupce, kterou za nejdůležitější otázku označilo 49 procent dotázaných, poté následovala ekonomická témata.

Zahraničněpolitické směřování, tedy užší vztahy s Evropskou unií nebo s Ruskem vedenou Eurasijskou ekonomickou unií, je podle průzkumů veřejného mínění prioritou pouze pro dvě procenta dotázaných Moldavanů, vypočítává Economist.

Spustit audio

Související