Le Monde: Rumunsko předsedající Evropské unii má nakročeno k autoritářskému systému

5. leden 2019
Rumunská premiérka Viorica Dančilaová

Od Nového roku se Rumunsko ujalo svého historicky vůbec prvního půlročního předsednictví v Evropské unii. Událost měla symbolicky stvrdit úspěšnou integraci země do evropského společenství.

Postavení se do čela Unie však nakonec přichází v nebývale vyhrocené atmosféře nedůvěry mezi Bukureští a Bruselem, upozorňuje francouzský deník Le Monde.

Thomas Kulidakis: Nestabilní Evropskou unii povede nestabilní Rumunsko

Rumunsko přebírá předsednictví v EU

Rumunsko si pro své nadcházející předsednictví v Radě Evropské unie zvolilo dobré priority.

Důvodem jsou podle něj opakované útoky vládnoucí Sociálnědemokratické strany a především jejího předsedy Livia Dragney na rumunský právní řád. Sociální demokracie, která je v Rumunsku dědičkou bývalé komunistické partaje, dominuje na tamní politické scéně prakticky od svržení Ceaușescova režimu v roce 1989.

Přes deklarovanou levicovou orientaci se rumunská vláda v poslední době opírá o patrioticky konzervativní rétoriku. To vede představitele Evropské unie k obavám, aby se tato dlouhodobě proevropsky směřující země nepřidala k Maďarsku a Polsku, které sázejí na principy národního státu.

Expremiér v čele vlády

S rotujícím unijním předsednictvím nejsou spojené žádné významné kompetence. Přesto je podle Le Mondu ze symbolického hlediska mrzuté, že se Rumunsko staví do čela ve chvíli, kdy se ve střední a východní Evropě množí útoky na principy právního státu.

V následujících šesti měsících totiž bude Bukurešť rozhodovat mimo jiné o tom, jestli se na program jednání Evropské rady dostane velmi citlivá procedura evropských sankcí proti Varšavě a Budapešti za útoky na nezávislost justice.

Rumunský expremiér Liviu Dragnea

Sám předák rumunské sociální demokracie Liviu Dragnea byl v minulosti odsouzen za volební podvody a čelí obvinění ve dvou dalších kauzách spojených s korupcí. Musel odstoupit z funkce premiéra, a aby se vyhnul vězení, pustil se do křížku s rumunskou protikorupční prokuraturou.

„Je to jediné, o co mu v tuto chvíli jde. A aby dosáhl svého, je připravený uvrhnout Rumunsko do chaosu,“ varuje rumunský spisovatel Dan Lungu, který je zároveň senátorem zvoleným za novou protikorupční politickou stranu Svaz záchrany Rumunska. Politik, jenž se odmítá řídit radami Evropské unie, přitom podle něj nebude váhat využít protievropskou a nacionalistickou rétoriku.

Čtěte takéPředsednictví Evropské unie přebírá Rumunsko. Čeká ho brexit i volby do europarlamentu

Třebaže byl Dragnea kvůli svému odsouzení odvolán z vedení země, vláda zůstává de facto pod jeho kontrolou. A bývalý předseda kabinetu se jejím prostřednictvím již druhý rok snaží prosadit změnu právního systému, která by mu umožnila návrat do vysoké politiky.

Francouzský deník uvádí, že navrhované reformy jsou přijímané bez předběžného projednávání a často je Dragnea ministrům doslova „diktuje“. Jejich účelem je prý přitom především oslabení boje proti korupci – jedné z hlavních podmínek předcházejících přijetí Rumunska do Evropské unie.

Zákony na míru

Během uplynulých dvou let tak byla z funkce odvolána šéfka rumunské protikorupční prokuratury Laura Kövesiová. Z trestního zákoníku pak zmizely nepohodlné paragrafy týkající se korupce a prokuratura byla podřízena kontrole úředníků ministerstva spravedlnosti. V ostrém prohlášení z listopadu minulého roku Evropská komise vyzvala Bukurešť, aby reformy znovu projednala.

Samotný Liviu Dragnea si však z těchto varování příliš nedělá. Zatímco za pár týdnů ho čeká odvolací proces kvůli údajnému rozkrádání státního majetku, vystupuje s nacionalisticky laděnými projevy, ve kterých tvrdě útočí na Evropskou unii.

Rumunská vláda legalizovala korupci. Statisíce lidí kvůli tomu vyšly do ulic

Protivládní protesty v Rumunsku kvůli nařízení legalizujícím korupci

Rumunská levicová vláda v úterý vládním dekretem zrušila trestnost některých korupčních činů, včetně některých případů zneužití pravomocí. Proti tomuto kroku protestují v ulicích statisíce Rumunů.

Obviňuje Brusel, že „s Rumunskem zachází jako se zemí druhé kategorie“ a varuje před „nadnárodními bankami lačnícími po moci, které se snaží vytvořit ‚paralelní stát‘ a destabilizovat vládu“. A jak si všímá Le Monde, po vzoru módní krajně konzervativní rétoriky, běžné v sousedním Maďarsku nebo Polsku, si také bere na mušku amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. 

Ve svých projevech Dragnea rovněž požaduje okamžitou amnestii, která by plošně zastavila všechna vyšetřování a zrušila tresty se sazbou nižší než deset let. Takové revoluční opatření by umožnilo zrušení jeho odvolacího procesu a nejspíše by také zastavilo jeho vyšetřování ve věci údajné zpronevěry 21 milionů eur z evropských fondů.

„Prozatím to není na programu jednání vlády,“ kontruje rumunský ministr zahraničí Teodor Meleşcanu. Zároveň však pro francouzský list vysvětluje, že s justicí má Rumunsko problémy a že docházelo k jejímu zneužívání.

Třebaže postoje vlády šéf diplomacie označuje za „hluboce proevropské“, netají se, že v sankcích proti Polsku a Maďarsku se jeho vlast během předsednictví angažovat nebude. Rumunsko podle něj v této věci hledá konsenzus a nechce zaujímat krajní pozice.

Popularita Unie klesá

O tom, že obavy Bruselu ale nejsou plané, svědčí v analýze Le Mondu nečekaná demise rumunského ministra pro evropské záležitosti v čase, kdy vrcholily přípravy na předsednictví. „Myslel jsem, že Rumunsko bude pokračovat ve své evropské cestě, respektovat evropské zvyky a hodnoty. Podal jsem demisi, abych na toto téma otevřel diskusi. Ta se však nekonala,“ říká dnes už bývalý člen vlády Victor Negrescu.

Francouzské noviny citují také anonymního představitele rumunské sociální demokracie, který hovoří dokonce o „krajně pravicovém protievropském obratu uvnitř strany“. Dragnea prý všechny kritické hlasy úspěšně marginalizuje s poukazem na drtivé vítězství v parlamentních volbách v roce 2016.

Čtěte také‚Není šance na dobrou vládu.‘ Rumunsko podle prezidenta není připraveno na předsednictví EU

Nová vládní rétorika má na rumunské veřejné mínění značný dopad. Podle posledního průzkumu Eurobarometr považuje členství v Evropské unii za „dobrou věc“ už méně než polovina Rumunů. Obliba „evropanství“ přitom prudce klesá především v sociálně slabších vrstvách společnosti.

V Rumunsku, na rozdíl od Maďarska a Polska, však zároveň opakovaně probíhaly statisícové manifestace podporující evropské směřování země. A zásluhou liberálního prezidenta Klause Iohannise je prozatím zajištěná také pluralita médií. Ani on však nedokáže zcela zabránit politickým manipulacím a televizní stanice blízké vládě začínají šířit spiklenecké teorie, přibližuje Le Monde.

„Rétorika varující před cizinci, kteří skupují rumunskou půdu a továrny, snadno ovlivňuje tu část společnosti, která se ještě nevyrovnala s komunistickou minulostí,“ myslí si jeden z lídrů protikorupčního hnutí Florin Bădiță.

Za „své Rumunsko“ aktivista považuje městské a vzdělané obyvatelstvo, které je prý jednoznačně proevropské. Zároveň však přiznává, že pod tlakem státní moci, jež rumunský právní systém válcuje „jako buldozer“, začínají protestnímu hnutí docházet síly, přináší Bădițovy názory deník Le Monde.

Spustit audio
autor: Jan Machonin