Putin a podpora KLDR? Jazýčkem na vahách tady bude Čína, myslí si bývalý americký velvyslanec v Rusku

23. červen 2024

Potřeba munice pro boj proti Ukrajině nutí ruského vůdce prohlubovat vztahy se Severní Koreou, což ale vyvolává znepokojení na Západě. Znění vzájemné dohody lídři nezveřejnili, všímá si americký deník The New York Times. Text nové smlouvy obě strany hned nezveřejnily. Putin ale na brífinku v Pchjongjangu po podpisu uvedl, že smlouva vyzývá k vzájemné pomoci v případě agrese proti jedné ze zemí. Kim tvrdil, že nová smlouva povyšuje vztahy obou na spojenectví.

To by mohlo předznamenat nejen hlubší severokorejskou podporu ruské války na Ukrajině, ale také větší ruskou podporu v Kimově úsilí o získání lépe fungujících jaderných zbraní, raket, ponorek a satelitů. To zvyšuje obavy asijských spojenců Spojených států, zejména Jižní Koreje.

Čtěte také

Při své první cestě do Severní Koreje po téměř čtvrtstoletí Putin označil možnou ruskou vojenskou podporu Pchjongjangu za logickou reakci na dodávky zbraní Západu na Ukrajinu, které podle něj porušují různé mezinárodní závazky.

Jakýkoli transfer zbraní nebo vojenských technologií do Severní Koreje nebo z ní, je zakázaný sankcemi OSN, které Rusko posvětilo. Šéf Kremlu ale ve středu prohlásil, že nastal čas sankce přehodnotit, a samotnou jejich praxi označil za škrcení a nástroj západní hegemonie.

 „Pchjongjang má právo přijmout rozumná opatření k posílení vlastní obranyschopnosti, zajištění národní bezpečnosti a ochraně suverenity,“ dodal ruský vůdce.

Dramatická změna hlavně u Putina

Stvrzení paktu mezi Severní Koreou a Ruskem doprovází dramatická změna Putinova tónu. Ještě než se kvůli Ukrajině dostal do plnohodnotného střetu se Západem, označoval jaderné ambice Pchjongjangu za nepřijatelné a spolupracoval na mezinárodním úsilí zastavit Severní Koreu ve vývoji jaderných a raketových technologií.

Čtěte také

„Nemyslím si, že by se k tomu ještě někdy přihlásil. Putin se rozhodl, že jsme nepřátelé. Liberální mezinárodní řád, který Spojené státy zakotvily, skončil a on chce vidět jeho zničení,“ uvažuje Michael A. McFaul, bývalý americký velvyslanec v Rusku a ředitel Institutu mezinárodních studií Freemana Spogliho na Stanfordově univerzitě.

Vyhlídka na to, že by Moskva mohla se Severní Koreou sdílet své hluboké znalosti o satelitech, raketách a vesmíru, podtrhla, jak se Putin za 24 let své vlády změnil z podporujícího – i když obtížného partnera Západu –, v jeho hlavního globálního protivníka.

Severní Korea disponuje desítkami jaderných hlavic, ale má technické problémy se zdokonalením raket, které je mohou nést.

Nová dohoda byla jednou z nejviditelnějších odměn, které Kim od Moskvy vymohl výměnou za desítky balistických raket a více než 11 tisíc přepravních kontejnerů s municí.

Ty podle Washingtonu Severní Korea v posledních měsících poskytla pro naléhavé potřeby Putina na ukrajinském bojišti.

Čtěte také

Severokorejská armáda je dlouhodobě zesměšňována pro své zaostalé technologie a rozsáhlé zásoby zastaralých zbraní ze sovětské éry, jako jsou například dělostřelecké granáty. Putinovo přijetí Pchjongjangu však ukázalo, že i staromódní munice je něco, co Rusko ve své opotřebovací válce na Ukrajině nutně potřebuje.

Jak daleko může Putin zajít se svou podporou Severní Koreje, bude z velké části záviset na Číně, která se po invazi na Ukrajinu stala pro Rusko záchranným lanem. Peking se může obávat, aby ruský vůdce nenavázal s Kimem příliš blízký vztah.

 „Čína může být omezujícím faktorem a bude Rusy informovat o tom, do jaké míry jí vyhovuje prohlubování vztahů mezi Moskvou a Pchjongjangem. Ale zatím nevidím, že by to Pekingu bylo nějak nepříjemné,“ uzavírá list slovy Alexandera Gabujeva, ředitele Carnegieho Rusko-euroasijského centra.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.