Američané se nebojí, že by Kreml použil jaderné zbraně. Bojí se chaosu po prohrané válce

Stejně jako tehdy rozhodne současná bitva o budoucím bezpečnostním uspořádání v Evropě. Ale přinejmenším pro Západ je teď konec války mnohem méně jasný než pro spojence v roce 1944.

Možnost, že by ukrajinské síly selhaly a ustoupily, je téměř vyloučena.

Na rozdíl od nacistického Německa je teď Rusko totiž jadernou mocností, proto je úplná kapitulace (zatím) nepředstavitelná.

Ukrajina má dnes jednu z největších armád v Evropě a podporuje ji nejsilnější armáda světa.

Proklamovaným cílem Ukrajiny je znovu dobýt veškerá svá území, kterých se Rusko zmocnilo už v roce 2014. Chce obnovit ukrajinské hranice stanovené v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Ale i kdyby to armáda dokázala, existují podle listu obavy, že by Rusko mohlo takový výsledek považovat za nesmírně a neúnosně ponižující. A mohlo by zintenzivnit hrozbu použití jaderných zbraní.

Kachovka toho hodně mění

Realistický cíl ukrajinské ofenzivy je proto mnohem méně jasný. Ukrajina chce způsobit co nejvíc ztrát a rozšířit své územní zisky, aby posílila své pozice při snaze o dosažení modu vivendi s oslabeným Ruskem.

Propad Ruska do chaosu může znamenat ztrátu kontroly nad jaderným arzenálem.

Pozitivním výsledkem by tak asi bylo, kdyby nové ukrajinské brigády vyzbrojené Západem například přerušily pozemní most mezi Ruskem a Krymským poloostrovem nebo se přiblížily natolik, že by ohrozily ruské pozice na Krymu.

Čtěte také

Medveděv a Patrušev ztrácejí pozice ve prospěch rozhněvaného Prigožina. A Putin mlčí

Možnost, že by ukrajinské síly selhaly, vystavily se protiútoku a ustoupily, je ale téměř vyloučená. Rusko totiž nemá prostředky k velkému postupu a západní spojenci by pak  nepochybně rychle zvýšili další podporu Ukrajině. V tuto chvíli je příliš brzy, aby se dalo říci, jak se ukrajinská protiofenziva vyvíjí.

Všechny úvahy trochu mění zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr. V příštích týdnech bude rozhodovat odhodlání a akceschopnost ukrajinských sil, ale výsledek ovlivní i vnější faktory.

Americký prezident Joe Biden vyhlásil dva obecné cíle: prvním je zajistit, aby Ukrajina nebyla poražena, druhým aby se NATO nenechalo zatáhnout do přímého konfliktu s Ruskem s rizikem jaderné eskalace.

Role Číny?

Ukrajina má dnes jednu z největších armád v Evropě a podporuje ji ta nejsilnější armáda světa. I když ukrajinské síly nejsou vycvičeny na úrovni NATO, stačí, aby byly lepší než ruská armáda a získají převahu.

I čínský vůdce Si Ťin-pching stanovil jasné hranice: chce zabránit úplné porážce Ruska, rozpadu vztahů s Evropou a použití jaderných zbraní.

Čtěte také

Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě

Přestože Si Ťin-pching s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásili, že přátelství jejich zemí nemá hranic, pomoc, kterou je Čína ochotna Rusku nabídnout, své mantinely (zatím) má.

Peking kupuje ruskou ropu a plyn se slevou a prodává Moskvě čínské zboží, přičemž některé by mohlo být užitečné pro válečné úsilí.

Čína ale zatím odmítla poskytnout Rusku tak rozsáhlé dodávky zbraní, jaké dal Západ Ukrajině. To se může změnit, pokud si Čína bude myslet, že Rusům hrozí těžká porážka.

Američtí generálové jsou stále silněji přesvědčeni, že Putinovu režimu je možné uštědřit strategickou porážku. Usilují o to, aby Rusko ztratilo vojenskou kapacitu i chuť zahájit další útočnou válku. Tento cíl je pro americké vojenské plánovače obzvláště lákavý, protože se už dlouho děsí vyhlídky, že budou muset vést dvě války najednou: s Ruskem v Evropě a s Čínou v Asii nebo Tichomoří.

Čtěte také

Prigožin na Kreml stále plive. Může to znamenat, že Putinovy dny jsou sečteny

Pokud by se hrozba ze strany Ruska alespoň na několik let podstatně snížila, Washingtonu by to umožnilo zaměřit se na odstrašení Číny, která se stala nejnaléhavějším americkým vojenským problémem.

Přesto se někteří američtí představitelé až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.

Někteří západní představitelé zejména v Německu, doufají, že po ukrajinské protiofenzivě budou brzy následovat mírové rozhovory. Američané zas varují, že Putin pravděpodobně nebude připraven na seriózní jednání, pokud nebude poražen.

A i kdyby k rozhovorům došlo, účast Ruska by mohla být zcela neupřímnou zdržovací taktikou. Skutečná diplomacie možná bude muset počkat až na další kolo porážek ruské armády, ale až někdy v příštím roce.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audizáznamu, připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková.