Počet mrtvých ruských vojáků je i podle nejkonzervativnějších odhadů ohromující, tvrdí investigativní novinář Kovaljov
Stejně jako v 90. letech se teď Rusko potýká s neúspěšnou válkou, rozvrácenou společností a národním ponížením. Pro prezidenta Vladimira Putina, který chtěl při nástupu k moci hlavně vymýtit chaos 90. let, by návrat tehdejších poměrů mohl znamenat vážné ohrožení jeho vlády. V komentáři pro americký magazín Foreign Policy se myšlenkou zabývá investigativní novinář Alexej Kovaljov.
Na hřbitovech u mnoha středně velkých ruských měst se obvykle nachází zvláštní pohřebiště se jmény hlavně mladých mužů, kteří zahynuli v letech 1991 až 2000. Zemřeli během chaosu, který následoval po rozpadu Sovětského svazu. Většinou se stali oběťmi zločinu a násilí, ale také nemocí, alkoholismu a drog.
V letech 1994 až 2008 se počet obyvatel Ruska každoročně snižoval o několik set tisíc, v prvním roce Putinovy vlády už to byl téměř milion.
Zatímco pro zbytek světa jsou hřbitovy předmětem morbidní fascinace, v samotném Rusku připomínají éru národní hanby a ponížení, kterou Putin při různých příležitostech odsoudil, připomíná Kovaljov.
90. léta a rozpad státu
Putinův nástup k moci v prosinci 1999 Putin završil desetiletí, které vykazovalo mnoho rysů rozpadající se státnosti, soudí Kovaljov. Uprostřed celkové bídy a rostoucí nerovnosti se pravidelně objevovala kriminální anarchie, přestřelky mezi soupeřícími gangy a bombové útoky z pomsty.
Rusko za jediný rok invaze na Ukrajinu ztratilo víc mužů než za desetiletou sovětsko-afghánskou a první čečenskou válku dohromady.
Průměrná délka života ruských mužů rychle klesala. Tyto a další faktory, včetně masové emigrace, přispěly k období nebývalého demografického poklesu.
Čtěte také
V letech 1994 až 2008 se počet obyvatel Ruska každoročně snižoval o několik set tisíc lidí, přičemž v roce 2000, tedy v prvním roce Putinovy vlády, propad dosáhl maxima v podobě téměř milionového populačního úbytku.
Dnes se po celém Rusku nacházejí nové hřbitovy – a některé mají rozlohu několika fotbalových hřišť. Místo několika kýčovitých mauzoleí jsou na nich desítky, často i stovky čerstvých mohyl s jednoduchými, stejnými kříži. Lidé, kteří jsou tam pochovaní, zemřeli v letech 2022 a 2023.
Počty mrtvých jsou ohromující: i podle těch nejkonzervativnějších odhadů Rusko za jediný rok své invaze na Ukrajinu ztratilo víc mužů než za desetiletou sovětsko-afghánskou a první čečenskou válku dohromady, upozorňuje v Kovaljov v komentáři pro Foreign Policy.
Množství mrtvých na hřbitovech ale není jediným znakem toho, že se Rusko vrací do 90. let minulého století. Dnešní Rusové se opět potýkají s rostoucí mírou násilí, ekonomickou nestabilitou a záplavou psychicky i fyzicky zlomených veteránů.
Násilí roste
Mnozí z vojáků, kteří na Ukrajině zahynuli, byli otcové a jediní živitelé rodin – teď po nich ve společnosti zbyla jen propast. Jak výstižně ukázala 90. léta, úpadek se nezastaví u zesnulých. Jejich smrt má dopady v podobě rozvrácených rodin a následky války překračují hranice generací.
Čtěte také
Přeživší vojáci a jejich rodiny na tom nejsou o moc líp: Každý den se objevují zprávy o násilí páchaném veterány, o náhodných útocích na kolemjdoucí, o ubodání manželky v opileckém běsnění před očima dětí atd.
Zdá se, že neexistuje žádný systém psychologické podpory pro vojáky, kteří se vracejí z aktivní válečné zóny. Stejně jako v 90. letech jsou ponecháni svému osudu. K utlumení projevů spontánního násilí nepomáhá ani příval střelných zbraní, které si bývalí vojáci údajně pašují z Ukrajiny zpátky do Ruska.
Ruští muži jsou z generace, která v současnosti vymírá na Ukrajině, se narodili v období demografického propadu, během kterého byla porodnost v Rusku nejnižší za mnoho desetiletí. Dnes vypadá situace ještě chmurněji. Nezávislí demografové předpovídají, že příští rok se míra porodnosti dostane na nejnižší úroveň od 2. světové války, uzavírá komentář.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.
Související
-
Kreml prohrává válku a ze strachu a vzteku se mstí odpůrcům. A může být hůř, tvrdí členka Pussy Riot
Ruské bezpečnostní složky a soudy během pouhých tří týdnů překročily ve svém boji o zničení domnělých nepřátel, špionů a zrádců několik nových mezí, píše agentura Reuters.
-
Ruská občanská společnost se probouzí: Pokud nejde o kritiku války, demonstrace jsou povoleny
„40 účastníků se může zdát málo, ale vzhledem ke všem omezením tato první akce proběhla dobře,“ vysvětluje místní právník a organizátor protestu Konstantin Tolkačev.
-
Rusko se po prohrané válce může změnit na konfederaci. Jen tak má budoucnost, míní ruský spisovatel
Ruský spisovatel, politolog a historik Ilya Budraitskis se pro ruský nezávislý portál Meduza zamýšlí, co v případě dnešního Ruska představuje dekolonizace.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.