Adam Černý: Putin a Kim vzájemně potřební
Zpráva o chystaném setkání ruského a severokorejského prezidenta nepostrádala prvek překvapení. Protože druhý z nich toho prvního možná překonává v chorobné podezíravosti, pozdvižení budil už samotný fakt, že Kim Čong-un opět svěří svůj osud obrněnému vlaku, aby ho dopravil za hranice.
Vladimir Putin se sice vydává na cesty ochotněji, od loňské otevřené agrese vůči Ukrajině však má potíž najít místo, kde by jej oficiálně pohostili.
Čtěte také
Proto se musel například před pár týdny omluvit ze summitu skupiny zemí BRICS, protože po přistání v Johannesburgu by nejspíše skončil za mřížemi kvůli mezinárodnímu zatykači vydanému pro zločiny spáchané na Ukrajině.
Oba páriové mezinárodního společenství mají přinejmenším jeden dobrý důvod k setkání, ukázat, že mají na tom světě nějaké kamarády. Je tu ovšem svízel, že zároveň mají dobrý důvod nesdělovat nahlas a veřejně, v čem by si mohli být prospěšní. Co by dnes mohlo ruského a severokorejského vůdce sbližovat? Nejspíše vzájemně výhodná výměna.
Řeknu si o to v Moskvě
Rusko, jehož jednotkám na okupovaných územích schází dostatek dělostřelecké munice, by mohlo doplnit své arzenály ze zásob Severní Koreje, která má ve skladech zbraně původně sovětské provenience.
Čtěte také
Kim Čong-una, jehož režim čelí kvůli zbrojnímu jadernému a raketovému programu mezinárodním sankcím a který se nejnověji kasal při ukázce ponorky údajně schopné nést atomové zbraně, by naopak jistě potěšilo, pokud by Moskva dala zelenou vývozu komponentů nezbytných ke konstrukci a výrobě střel schopných nést prostředky hromadného ničení nebo dokonce receptů, jak tyto střely miniaturizovat, aby se daly na rakety umístit.
Co by obě strany vzájemně chtěly, je zřejmé, méně jasné jsou odpovědi na otázku, zda a kam až jsou v takovém obchodu ochotny zajít mimo jiné i s ohledem na Čínu a Spojené státy. Obě světové jaderné velmoci nemají zájem, aby v klubu zemí majitelů atomových zbraní vyrostl nový člen, natožpak takový, který by měl rakety schopné tyto zbraně dopravit na tisícikilometrové vzdálenosti.
To platí i pro Peking, kterého sice těší, že někdo dělá těžkou hlavu strategickému rivalovi ve Washingtonu, nevidí však rád, když si Severní Korea počíná příliš samostatně, nebo aby dokonce rozehrávala partii ve stylu „když mi, co chci, nedá Čína, řeknu si o to v Moskvě“.
Největší starosti musí dělat rusko-severokorejský summit ve Vladivostoku Spojeným státům, protože na Dálném východě hodlají kout pikle dvě země, z nichž ta první ukazuje jaderné svaly v Pacifiku a ta druhá rozpoutala válku na Ukrajině. Veřejnosti z tohoto soupeření a přetahování zůstane mnohé utajeno, vždyť setkání ve Vladivostoku obklopuje tolik dohadů včetně spekulace, zda se vůbec uskuteční.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.