Loni se úroveň míru zhoršila ve stovce zemí. Jsou to jiskry, které mohou zažehnout požár, myslí si analytik

Ukrajina, Gaza, Etiopie, Sýrie, Demokratická republika Kongo nebo Súdán. To je jen krátký výčet zemí, ve kterých se dnes válčí. Institut pro ekonomiku a mír analyzuje vše od vojenských investic, přes počty obětí až po legislativu jednotlivých zemí, upřesňuje španělský list.

Čtěte také

Ruské omezování demokratických práv inspiruje i další autokracie světa

Loni se úroveň míru zhoršila skoro ve stovce zemí, což je více než v kterémkoli jiném roce od roku 2008, kdy odborníci začali index vytvářet. Podle výkonného ředitele Institutu pro ekonomiku a mír Michaela Collinse dochází především ke zhoršení ukazatelů militarizace. Roste vývoz i dovoz zbraní, víc se investuje do vojenství.

Polovina států míří i k volbám 

Zvyšuje se také pravděpodobnost, že nepřátelství nízké intenzity přeroste v otevřený konflikt. Letošní rok je přitom vysoce rizikový, protože polovina států světa míří k volbám a společnost v mnoha zemích se stále více polarizuje. „Vidíme jiskry, které mohou zažehnout požár,“ varuje Collins.

Čtěte také

Gaza po válce a bez Hamásu? Mocenské vakuum hrozí humanitární krizí obrovských rozměrů

List připomíná, že autoři studie loni do výčtu nestabilních území explicitně zařadili Súdán i Pásmo Gazy. Letos se oba regiony přesunuly do kategorie válečných oblastí.

Zakladatel a generální ředitel Institutu pro ekonomiku a mír Steve Killelea má za to, že je nezbytné, aby vlády a firmy po celém světě zvýšily úsilí o řešení mnoha menších konfliktů dříve, než se z nich stanou velké krize. Násilí má svou cenu v podobě lidských životů, ale dopadá také na ekonomiku.

Nárůst konfliktů měl v loňském roce za následek přes 160 tisíc úmrtí, což je druhý nejvyšší počet za posledních 30 let. Rok 2024 bude podle autorů nejspíš rekordní. Usuzují tak na základě dosavadních údajů za první čtyři měsíce letošního roku. Zaznamenali během nich 47 tisíc úmrtí, z nichž většina připadá na Gazu.

Čtěte také

Jan Fingerland: Šest měsíců aneb Izrael i Hamás zatím prohrávají

Institut pro ekonomiku a mír také vypočetl, že v důsledku vojenských střetů, válek gangů a ostatních konfliktů dosahovaly celosvětové náklady sedmnácti a půl bilionu eur. To představuje 13,5 procent světového HDP.

Nejmírumilovnějším regionem na světě zůstává Evropa, a to i navzdory ruské agresi na Ukrajině. Mezi nejmírumilovnější země se řadí Island, Irsko nebo Rakousko. Drtivá většina regionů zažívá zhoršení úrovně míru, zejména pak subsaharská Afrika, kde je 36 ze 46 zemí zapojeno do konfliktů mimo své hranice, uzavírá španělský El País.

Víc si poslechněte v pořadu Svět ve 20 minutách.