Thomas Kulidakis: Proč láká EU a NATO víc než Rusko
Jedním z posledních geopolitických kolbišť v našem blízkém okolí je západní Balkán.
Rusko na něm soupeří s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí o přízeň jednotlivých zemí, které stojí po rozpadu bývalé Jugoslávie před rozhodnutím, na kterou stranu se přidat. Zajímavé je, že naprostá většina z nich se snaží včlenit a udržet v euroatlantických strukturách a k moci velkého pravoslavného medvěda se staví zády.
Thomas Kulidakis: Volba mezi životem ve FYROM a Republice (Severní) Makedonii
Je to paradox. Podpora případného členství Republiky Makedonie v Evropské unii a Severoatlantické alianci dosahuje mezi obyvateli výše, o které by se nejen naší zemi mohlo jen zdát.
Poslední případ je možné dokumentovat na situaci v Republice Makedonii, která o své místo v západním klubu bojuje od svého vzniku. Rusku se s pomocí místní opozice a prezidenta Ivanova podařilo zabránit schválení dohody s Řeckem. Výzvou k bojkotu referenda se hlasování stalo neplatné.
Místo pochodu na Západ se tedy země pravděpodobně žene k předčasným volbám. Nic to ale nezměnilo na touze tří čtvrtin obyvatel, které do západních struktur chtějí. Alespoň tak mluví jeden průzkum veřejného mínění za druhým.
Předtím ale vstoupily do jedné nebo druhé západní organizace s výjimkou Bosny a Hercegoviny, Moldavska, Srbska a Kosova všechny ostatní státy. V případě Evropské unie je motivace zřejmá. Přidružení k projektu sjednocení s sebou nese nemalé peníze na ekonomický rozvoj. V případě NATO je rozhodování motivované snahou získat bezpečnostní záruky vůči sousedním zemím.
Destabilizace jako rána na solar
Bezpečnostní situace na Balkáně se vždy nachází jen kousek od výbuchu sudu se střelným prachem. Obranná aliance typu NATO tedy zaručuje výhodu sdíleného závazku. V jeho důsledku se regionální konkurent a nepřítel mění ve spojence, který nemá chuť být otevřeně agresivní.
Thomas Kulidakis: Souboj Ruska a Západu o členství Republiky Makedonie v NATO
Jedním z měřítek významu západních politiků se stalo nadcházející referendum, v němž občané Republiky Makedonie mají vyslovit svůj názor o dohodě s Řeckem.
Členství v NATO s sebou ale také přináší nemalé povinnosti. Vysílat vojáky na zahraniční mise, vynakládat nemalé peníze na armádu a především požadavek ochoty bránit i zemi na druhé straně Evropy nebo ležící na jiném kontinentě.
Podobně také členství v Evropské unii není zadarmo. Státy musí dodržovat společně přijaté předpisy, demokratické hodnoty, vládu práva a věčně riskují nějakou tu žalobu kvůli neplnění povinností. I v tomto případě se ale jedná o prostředek bezpečnostní stabilizace. Místo zbraní promlouvají politici a soudy.
Kombinace bezpečnostních záruk a prostředků k hospodářskému rozvoji tedy vede k logickému rozhodnutí z rozumu ucházet se o západní struktury. Oproti tomu Rusko nevyžaduje nic jiného, než vstřícnost, za kterou ale kromě nerostných surovin nemá co nabídnout.
Dobře se to ukázalo v případě Srbska, které nedokázalo ochránit před kontroverzním zásahem NATO na konci 90. let. Nevýhoda rozhodnutí z rozumu je, že nezaručují dodržování povinností jednotlivými státy i poté, kdy se stanou členy vytoužených uskupení.
I přes dané riziko ale pro nás platí, že bychom snahu západního Balkánu o euroatlantickou rodinu měli i nadále všemožně podporovat. Jestliže vstupují v zájmu své ekonomické i obranné bezpečnosti, hájí tak také bezpečnost naši. Balkán je strategicky důležitá brána do Evropy. Jakákoliv destabilizace bude pro zbytek starého kontinentu jako rána na solar a způsobí nespočet bezesných nocí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.