Ondřej Konrád: Přežije knihovna odchod Dagmar Havlové?
Že má někdejší první dáma ke Knihovně Václava Havla dlouhodobě vztah přinejmenším ambivalentní, bylo těžké přehlédnout. Stejně jako to, že naopak jednoznačně preferuje činnost nadace Vize 97. Dagmar Havlová sice stála společně s politikem Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miroslavem Petruskem u zrodu knihovny v létě roku 2004, více než sedm let před Havlovým úmrtím, ale zejména po jeho odchodu jako by o instituci nejevila větší zájem.
Čtěte také
A to i když měla z titulu předsedkyně výboru rodiny zakladatele vliv na složení správní rady. Je také držitelkou osobnostních práv na jméno bývalého prezidenta. Takže když Havlová nyní knihovnu opouští, ta aspoň v dosavadní podobě zřejmě zanikne.
Antisedláček
Děje se tak po nedávné eskalaci zásadního sporu o budoucnost knihovny, když od ní odešli hlavní donátoři, rodina Bakalova a nadace Karla Komárka, rezignovala skoro celá správní rada a výpověď podali hromadně zaměstnanci.
Čtěte také
To vše kvůli nesouhlasu s představami zhruba před rokem jmenovaného ředitele, ekonoma a publicisty Tomáše Sedláčka. Vyhlíželo to sice hodně vážně, ale pořád se dalo uvažovat o nějakém pokračování instituce pečující o Havlův myšlenkový odkaz a dílo a pořádající deset měsíců v roce množství přednášek, konferencí a debat, pečující o havlovský archiv a provozující i nakladatelskou činnost a tak dále.
Havlová ovšem ve čtvrtek v podvečer oznámila, že jí nezbývá než následovat Bakalu s Komárkem. Už prý pro knihovnu „nemá sílu ani zdraví více dělat“ a je „z toho unavená“.
Flinta nikoli v žitě
Někdo by si to mohl vykládat tak, že prostě využila dramatické situace kolem Sedláčka a knihovnu, která jí k srdci nepřirostla a v jejímž čele se během posledních let z neprůhledných důvodů vystřídalo několik osobností, takříkajíc poslala ke dnu. Jen pár měsíců před dozajista hojně připomínanými Havlovými nedožitými devadesátinami.
Dělat ale za knihovnou kříž je přece jen asi předčasné. Václav Dušek, který jako jediný zůstal členem ochromené správní rady, mimochodem vnuk jednoho z nejbližších Havlových přátel, překladatele Zdeňka Urbánka, se domnívá, že pokračování možné je. Zřejmě by se našli lidé ochotní věnovat potřebné finance (letošní rozpočet činí necelých třicet milionů) a dají se podniknout právní úkony k další činnosti.
Dušek se hodlá snažit i o dohodu s Dagmar Havlovou, ale je zřejmě připraven i na pokračování v mnohém ohledu nezastupitelné instituce bez Havlova jména. Tím bývalá první dáma plně disponuje a ke knihovně má, jak řečeno v úvodu, poměr ani ne vlažný.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
