K průlomu na ukrajinské frontě Putinovi nezbývá moc času

15. červen 2024

Ruská armáda už několik měsíců dosahuje na bojišti jen omezených úspěchů, přestože ukrajinským jednotkám chybí zbraně a munice. Převaha ruských vojáků slábne a pro prezidenta Vladimira Putina to představuje stále větší problém. Kyjev teď navíc dostává dodávky nových zbraní od svých amerických a evropských spojenců a prostor k ruskému průlomu se zmenšuje, píše agentura Bloomberg.

Ruská snaha otevřít novou frontu v Charkovské oblasti zřejmě uvízla na mrtvém bodě, nesplnil se ani Putinův cíl vytvořit podél hranic nárazníkovou zónu.

Čtěte také

Ukrajina tvrdí, že v bojích u města Vovčansk způsobuje ruským jednotkám „velmi vysoké ztráty“. Podle ředitele moskevského Střediska pro analýzu a technologie Ruslana Puchova je ruská strategie „velmi nákladná a krvavá i pro ruskou armádu“.

Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskij je přesvědčen, že Kyjev „má teď možnost změnit situaci ve prospěch Ukrajinců“. Putin však tvrdí, že válečné cíle se nemění a Rusko bude bez ohledu na rostoucí ztráty bojovat, jak dlouho bude třeba.

Nové dodávky amerických zbraní ale postupně mění situaci, protože zbrojní pomoc zvyšuje i Evropská unie, přestože proruské Maďarsko dál blokuje širší vojenskou podporu v hodnotě miliard eur.

Putin navíc čelí i změně postoje Spojených států, Německa a Británie, které Kyjevu povolily používat dodané zbraně k útokům na cíle v pohraničních oblastech Ruska. A francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá navzdory ruským výhrůžkám vyslat na Ukrajinu instruktory, kteří tam budou cvičit vojáky.

Výhra Ruska ještě letos?

 „Vyhlídky Ruska na vítězství v letošním roce se kvůli obnoveným dodávkám zbraní a pomoci výrazně snížily,“ konstatuje politolog Ben Barry z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně.

Čtěte také

Rusko má sice podle něj víc vojáků než Ukrajina, ale přišlo o velké množství prvotřídních obrněných vozidel. Potrvá několik let, než se armáda opět vrátí na úroveň z roku 2022, tvrdí expert.

S obrovskými problémy ale obě strany se potýkají hlavně při náboru náhradníků za zabité nebo raněné vojáky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nový mobilizační zákon, který snižuje věkovou hranici odvodu do armády.

Kreml je naopak odhodlán neopakovat Putinův rozkaz, kterým v září 2022 povolal 300 tisíc záložníků, protože tato mobilizace otřásla podporou veřejnosti a vyvolala odchod až jednoho milionu Rusů ze země. Teď ministerstvo obrany raději nabízí brancům štědré platy a prémie a doufá, že tak letos získá nejméně 250 tisíc nových vojáků.

Čtěte také

Podle moskevského vojenského analytika Puchova sice tento přístup nevyvolává společenské napětí, ale sehnat dostatek vojáků k úspěšné ofenzívě zřejmě nepomůže. „K opravdovému průlomu by Kreml potřeboval mnohem víc mužů,“ soudí Puchov.

Rusko svou výhodu na bojišti neproměnilo v žádné významné zisky, protože jeho velitelé „plýtvají vojáky a ukrajinské síly se umí účinně bránit, pokud mají dost mužů a materiálu,“ shrnuje situaci analytička Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Dara Massicotová. „Ruská vojenská síla má stále své meze,“ dodává agentura.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.