Petr Holub: Také moldavské volby vyhrál oligarcha
Jde o nejchudší stát Evropy, přesto v parlamentních volbách připomněl všem Evropanům jednu nezpochybnitelnou pravdu.
Oligarchové se stávají v prostoru na pomezí Evropy a Asie nezpochybnitelnou silou a na jejich výkonnosti i zájmech záleží do určité míry osud celého kontinentu.
Moldavsko zůstává polapené mezi Ruskem a Evropskou unií
Rusové přicházejí! Nebo možná také ne, polemizuje týdeník Economist v článku věnovanému volbám v Moldavsku. Píše, že od Moskvy přes Washington až po Brusel se politici a vojenští stratégové shodují, že právě Moldavsko se nachází v první linii nové studené války. Výsledkem hlasování, které se ve východoevropském státě konalo před týdnem, je teď politický pat, protože v parlamentu nikdo nezískal většinu.
Tak tedy volby v Moldavsku měly pozoruhodný výsledek, když se karty rozdávaly mezi třemi stranami. Vyhrála proruská Socialistická strana, jak se čekalo, nezískala však ani třetinu hlasů, i když ji podporuje prezident Igor Dodon a podle předpovědí měla dosáhnout až 50 procent.
Socialisté tedy dostali o poznání méně než proevropské strany, tedy Demokratická strana a uskupení Teď, které mají v novém parlamentu většinu. Bylo by pěkné uzavřít moldavskou volební epizodu konstatováním, že ani nejvýchodnější výspy Evropy nemají zájem na tom, aby se přiblížily Putinovu Rusku, protože dost dobře chápou, že se jim to nevyplatí.
Problém je s člověkem, který je označován za skutečného vítěze voleb. Jmenuje se Vladimir Plahotniuc a je to oligarcha s majetkem na úrovni třetiny moldavského HDP. Tento podnikatel v energetice, bankovním sektoru a médiích ovládl před třemi lety Demokratickou stranu.
Oligarchové na východě Evropy posilují
Thomas Kulidakis: Západní prohra v Moldavsku
Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy. Je to stát geograficky polapený v šedé zóně geopolitického souboje o vliv mezi Ruskem a Západem.
Už roku 2010 se vzdal svého podnikání, ovšem obecně se tvrdí, že přes offshorové firmy svůj energeticko-bankovní komplex ovládá nadále. Prostřednictvím klientelistických vazeb pak řídí moldavský stát včetně justice.
Právě proti němu se vymezila strana Teď. Prý došlo k jevu, kterému se v politologických příručkách říká state capture, tedy ovládnutí státu oligarchou nebo skupinou oligarchů.
Před liberální stranou Teď stojí těžká volba, jestli podpořit jeho vládu s tradičním odkazem, že je třeba zachovat proevropské směřování země. Plahotniuc má samozřejmě možnost domluvit nějaký obchod se socialisty.
Moldavsko vyzývá Rusko, aby stáhlo vojáky z Podněstří. Navedli vás, reaguje Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval požadavek Moldavska, aby Moskva stáhla svá vojska z proruské separatistické oblasti Podněstří.
Oligarchové na východě Evropy posilují. Nejmocnějším mužem Gruzie se stal miliardář Bidzina Ivanišvili, na Ukrajině vládne oligarcha Petro Porošenko. Jeho kariéra může skončit ve volbách koncem března, hlavním soupeřem je ovšem populární herec Volodymyr Zelenskij označovaný za prodlouženou ruku jiných oligarchů. Oligarchickou stopu je možné odhalit ve východních členských státech Evropské unie, konkrétně na Litvě a v Česku.
Důvodem vzestupu politických podnikatelů může být všeobecný pokles zájmu o politiku. Veřejné aktivity občanů se omezují na volby, ve kterých dominuje ten, kdo pomocí šikovného marketingu získá protestní hlasy.
Podstatný je ovšem mezinárodně-politický rozměr. Východoevropští oligarchové obvykle nemají důvod spolupracovat s Vladimirem Putinem, který jejich obchodům spíše překáží, naopak vydělávat mohou na spolupráci s Evropskou unií. Stávají se tak mimoděk obránci východoevropských demokratických režimů, jak se ustavily po pádu sovětského impéria.
Tím však vzniká otázka, jestli chtějí hájit demokracii a národní nezávislost z přesvědčení, anebo jestli jsou připraveni použít v domácí politice také moskevskou kartu.
Modelový příklad Moldavska o tom leccos napoví už během vyjednávání o vládě. Ovšem ať se to voličům líbí nebo nelíbí, polarita oligarcha-Putin se stává hlavním motivem politického boje v řadě východoevropských zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.