Už ne teokracie, ale polovojenský stát. Víra se v Íránu přesouvá do soukromí, tvrdí novinářka Rahimi

V Íránu vládne už přes 40 let režim s prvky teokracie. V čele stojí duchovní vůdce. Do jaké míry je současný režim ještě náboženský?

O íránském režimu se dnes dokonce mluví jako o polovojenském režimu. Teokracie trochu odchází do pozadí, protože je mnohem viditelnější role takzvaných „sepoch“ – v češtině se jim říká revoluční gardy. Ale stále jsou tam jiné prvky, například post prezidenta se volí a zároveň kandidáti musí být prověřené osoby, přičemž schválením radou shromáždění ne každý projde.

Čtěte také

Íránský režim svou brutalitou dostal demonstranty z ulic, ale je nejslabší v historii, soudí Tureček

A co se náboženství týče, takže v čele státu stojí ajatolláh Alí Chameneí, kterému je 86 let. On je zároveň i náboženská autorita. Šíitský islám má ve vládnoucí elitě stále své místo, zároveň se ale ukazuje, že mnohem více vyhrávají zájmy těchto elit, přestože jsou jejich kroky v rozporu se šíitským islámem. A jsou duchovní, kteří proti tomu nahlas vystupují a upozorňují na ten rozpor.

Ale vládnoucí elita si jde pragmatický za svými zájmy a možná i ve snaze udržet se v roli. K lidem potom ale mluví náboženským jazykem.

Takže rétorika režimu odráží i náboženský rozměr. Je to tak?

Ano, to bylo v Íránu vždycky, je to součástí doktríny ústavy, stejně jako šíitský islám.

Přesun do soukromí

Zmínila jste, že někteří duchovní se k celé politické situaci vyjadřují. Existují v Íránu nějaké slyšitelné náboženské hlasy, které by kritizovaly režim právě z islámských pozic?

To je právě zajímavé, když se porovnávají protesty, které byly v roce 2022 po zabití Mahsy Amíníové, a současné protesty. Nepokoje, které vznikly letos, začaly v jiném prostředí –vznikly v bazarech v Teheránu, kde sídlí malí podnikatele a obchodníci. Prvotní impuls byl ekonomický, pak se rozšířil do jiných měst a provincií a nyní už to má mnohem víc politický rozměr.

Čtěte také

Nafariehová: Íránci jsou hrdí, ale útok jiného státu na režim by jim teď nevadil. Tak zoufalí jsou

V roce 2022 stály na předních pozicích protestu ženy, které to ze začátku táhly. Vláda to vnímala mnohem více jako něco íránského, protože se mluvilo hodně o povinném hidžábu. Měla jsem pocit – jako někdo, kdo dlouhodobě sleduje íránská média a čte v perštině – že v roce 2022 bylo duchovních, kteří protestovali a nahlas vyjadřovali rozpor vůči samotnému Chámeneímu, více než dnes.

Dokonce i bývalý prezident k protestům v roce 2022 říkal, jak je třeba s lidem mluvit. Významné bylo heslo „žena, život, svoboda“, bylo třeba poslouchat mladou generaci, takže vystupoval proti samotnému Chámeneímu. Dnes prezident mnohem víc opakuje rétoriku Chámeneího a mluví o tom, jak jsou současné protesty propojené se zahraničím.

Mění se v kontextu současných protestů a brutálních represí vztah běžných Íránců k náboženství?

Z dlouhodobějších výzkumů vychází, že vztah Íránců k náboženství se mění z veřejného víc do soukromí. Přestože samotný režim je postaven na šíitském islámu a všechny svátky jsou velmi náboženské, mají lidé tendenci celou religiozitu prožívat víc soukroměji, víc osobně.

I když jsou třeba silně věřící a byli zvyklí chodit na modlitby, slavit a truchlit různé svátky – protože součástí šíitského islámu je i truchlení – tak tohle dělají víc v soukromí než na veřejnosti. Na tom se shodují i odborníci.

Dalšími tématy první části Vertikály jsou návštěva prezidenta Petra Pavla ve Vatikánu nebo nová studie o zákonitostech konkláve.

Poslechněte si také debatu o školních programech, které mají učit občanskou kompetentnost. Žáci by díky nim měli chápat principy demokratické společnosti a propojenosti světa nebo směřovat k udržitelnějším rozhodnutím a životnímu stylu. Jaké hodnoty chceme mladým předávat? A je na takovou roli české školství připravené? Diskutují pedagogové Karel Gamba z arcibiskupského gymnázia v Kroměříži a Jan Hábl z Univerzity Hradec Králové.