Vyzýval k zájmu o demokracii, vadil nacistům i komunistům. Vatikán zváží blahořečení jezuity Kajpra

Adolf Kajpr byl katolický kněz, jezuita, který se snažil formovat hlavně mládež. „Upozorňoval na deformace křesťanských tradic, které byly zneužívány pro podporu kolaborace s nacistickým režimem. Stavěl se proti tomu a taky vymezoval,“ připomíná Novotný.

Čtěte také

Číhošťský zázrak v prosinci 1949 nebyl nikdy objasněn. Umučený kněz Toufar se ale stal symbolem doby

Kajpr kritizoval nejen nastupující nacismus, ale také komunismus. „Dokázal prohlédnout to, o čem my víme dnes,“ vyzdvihuje historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Poukazuje tím na Kajprovu výjimečnost, který vyzýval i k zájmu o demokracii, nejen víře – i přesto, že Kajpr i v péči o demokracii a společnost vycházel právě z víry. V tom se ale střetl s totalitami 20. století.

„První velký výrazný impulz byla jakási fotomontáž na obálce mládežnického časopisu, který řídil. To byl Kerberberos s hákovým křížem v tlamě,“ shrnuje Novotný střet Kajpra s vládnoucí mocí.

Napětí se stupňovalo a jednoho dne se na obsah Kajprovy tiskoviny ozval sám vedoucí českého tiskového odboru říše. „Ten řekl, že je to netolerovatelné, že bude proti dotyčnému zakročeno. Tak se Adolf Kajpr ocitl v koncentrácích,“ popisuje Novotný.

Zavřeli ho za špionáž

Z koncentračních táborů se vrátil, dokonce dostal od prezidenta republiky vyznamenání, pak ale přišel rok 1948 a vykonstruované procesy zaměřené proti mužským řeholím.

„Celá akce namířená proti církvím začíná číhošťským zázrakem a umučením pátera Toufara. Pak přišlo zatýkání vedoucích představitelů řeholních komunit, mezi kterými byl i Kajpr. Zatkli ho v březnu 1950 a za několik dní začal velký proces. V noci z 13. na 14. dubna 1950 proběhla akce K, propagandisticky připravená právě tímto procesem,“ shrnuje historik Jaroslav Šebek.

Čtěte také

Jak se komunisté snažili zničit řeholnice. Přijely autobusy a sestry měly na sbalení jen pár hodin

Adolf Kajpr byl odsouzený na 12 let, prošel věznicemi ve Valdicích, Ruzyni a zemřel v roce 1959 v Leopoldově. Odsouzený byl za údajnou špionáž pro Vatikán.

„Řeholní komunity fungovaly jako určitý kanál, kterým proudily zprávy o stavu církevních poměrů a společnosti do Vatikánu. Byla to zcela normální komunikace církevních představitelů s příslušnými místy Svatého stolce. Komunistická propaganda a Státní bezpečnost to ale vnímaly jako špionáž ve prospěch Vatikánu,“ vysvětluje Šebek.

Bezprostředně po jeho smrti bylo jeho okolí přesvědčeno, že je to mučedník režimu, mučedník kvůli svému přesvědčení. V roce 1968, v době uvolnění, se jeho ostatky mohly převézt do Prahy na Vyšehrad, v roce 2019 se pak vrátil tam, kde byl knězem a kazatelem – do kostela svatého Ignáce v Praze.

Nyní by se mohl Kajpr stát prvním blahořečeným jezuitou s českými kořeny.

Poslechněte si celý záznam debaty Vertikály. Dozvíte se více o Adolfu Kajprovi a jeho životě. Ptala se Eva Hůlková.