Vyzýval k zájmu o demokracii, vadil nacistům i komunistům. Vatikán zváží blahořečení jezuity Kajpra

24. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy páter Adolf Kajpr na vězeňské fotografii

Jezuita Adolf Kajpr je na počátku cesty k beatifikaci a jeho život bude ve Vatikánu zkoumat Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Málo se o něm ví, přitom prošel peklem koncentračních táborů a věznic – za nacistů i komunistů. „Otevíral otázky vztahu církve a společnosti, proto je inspirativní dodnes,“ připomíná jeho příběh děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Novotný. Kajprův život mapuje debata Vertikály.

Adolf Kajpr byl katolický kněz, jezuita, který se snažil formovat hlavně mládež. „Upozorňoval na deformace křesťanských tradic, které byly zneužívány pro podporu kolaborace s nacistickým režimem. Stavěl se proti tomu a taky vymezoval,“ připomíná Novotný.

Čtěte také

Kajpr kritizoval nejen nastupující nacismus, ale také komunismus. „Dokázal prohlédnout to, o čem my víme dnes,“ vyzdvihuje historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Poukazuje tím na Kajprovu výjimečnost, který vyzýval i k zájmu o demokracii, nejen víře – i přesto, že Kajpr i v péči o demokracii a společnost vycházel právě z víry. V tom se ale střetl s totalitami 20. století.

„První velký výrazný impulz byla jakási fotomontáž na obálce mládežnického časopisu, který řídil. To byl Kerberberos s hákovým křížem v tlamě,“ shrnuje Novotný střet Kajpra s vládnoucí mocí.

Napětí se stupňovalo a jednoho dne se na obsah Kajprovy tiskoviny ozval sám vedoucí českého tiskového odboru říše. „Ten řekl, že je to netolerovatelné, že bude proti dotyčnému zakročeno. Tak se Adolf Kajpr ocitl v koncentrácích,“ popisuje Novotný.

Zavřeli ho za špionáž

Z koncentračních táborů se vrátil, dokonce dostal od prezidenta republiky vyznamenání, pak ale přišel rok 1948 a vykonstruované procesy zaměřené proti mužským řeholím.

„Celá akce namířená proti církvím začíná číhošťským zázrakem a umučením pátera Toufara. Pak přišlo zatýkání vedoucích představitelů řeholních komunit, mezi kterými byl i Kajpr. Zatkli ho v březnu 1950 a za několik dní začal velký proces. V noci z 13. na 14. dubna 1950 proběhla akce K, propagandisticky připravená právě tímto procesem,“ shrnuje historik Jaroslav Šebek.

Čtěte také

Adolf Kajpr byl odsouzený na 12 let, prošel věznicemi ve Valdicích, Ruzyni a zemřel v roce 1959 v Leopoldově. Odsouzený byl za údajnou špionáž pro Vatikán.

„Řeholní komunity fungovaly jako určitý kanál, kterým proudily zprávy o stavu církevních poměrů a společnosti do Vatikánu. Byla to zcela normální komunikace církevních představitelů s příslušnými místy Svatého stolce. Komunistická propaganda a Státní bezpečnost to ale vnímaly jako špionáž ve prospěch Vatikánu,“ vysvětluje Šebek.

Bezprostředně po jeho smrti bylo jeho okolí přesvědčeno, že je to mučedník režimu, mučedník kvůli svému přesvědčení. V roce 1968, v době uvolnění, se jeho ostatky mohly převézt do Prahy na Vyšehrad, v roce 2019 se pak vrátil tam, kde byl knězem a kazatelem – do kostela svatého Ignáce v Praze.

Nyní by se mohl Kajpr stát prvním blahořečeným jezuitou s českými kořeny.

Poslechněte si celý záznam debaty Vertikály. Dozvíte se více o Adolfu Kajprovi a jeho životě. Ptala se Eva Hůlková.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související