Vyzradil nacistům, co mohl – a Goebbelsovi poslal dárek
Více než pět set katolických kněží bylo v letech druhé světové války vězněno v nacistických koncentračních táborech. Šedesát z nich odešlo od soudů s rozsudky smrti. Je to důkaz odvahy, kterou projevili tváří v tvář nelidskému režimu. Ale i tato mince má dvě strany – a na té druhé jsou postavy, pro jejichž počínání nejsme schopni najít vysvětlení nebo omluvu.
Jedním z takových byl i Franz Werner Bobe (1902-1947), katolický kněz a člen řádu maltézských rytířů. Jeho příběh přiblíží posluchačům pořadu Portréty historik Michal Pehr.
Čtěte také
Narodil se v Höckendorfu nedaleko Drážďan; jeho otec byl lesmistrem saských královských lesů, matka pocházela z české strany Lužických hor. Franz po gymnáziu začal na univerzitě v Halle studovat filozofii, po roce ale přestoupil na bohosloví. Po stáži na papežském institutu v Římě dokončil studia filozofie a bohosloví ve Vídni. Nedostatek řeholních kněží mu umožnil v roce 1930 vstup do noviciátu šlechtického řádu maltézských rytířů v Praze na Malé Straně, kde se stal v roce 1935 vikářem a za velmi sporných okolností později i převorem.
Bobe inklinoval k nacionálnímu socialismu a vzápětí po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 se stal placeným spolupracovníkem gestapa. Vzdal se české státní příslušnosti a přijal německé říšské občanství. Dlouhodobě a systematicky informoval nacistické úřady o smýšlení a počínání řádových bratří i ostatních katolických kněží, řadu z nich dostal do vězení nebo na popraviště.
Čtěte také
Podle některých informací docházel na služebnu gestapa prakticky každý den. V některých případech měl porušit zpovědní tajemství a udat i pražské Němce, pokud jednali v rozporu s nacistickou ideologií. Po válce bylo Bobemu vytýkáno i to, že při zákroku gestapa proti parašutistům, ukrývajícím se po atentátu na Heydricha v kostele svatých Cyrila a Metoděje, přinesl nacistům plány krypty. A také se aktivně účastnil zatýkání biskupa Gorazda, který se podílel na ukrývání parašutistů. Bylo by toho víc; Bobe také věnoval Goebbelsovi šest nádherných historických gobelínů z Velkopřevorského paláce. Podle všeho se ucházel i o post pražského arcibiskupa. Podporu nacistů měl zajištěnou, v Římě už si údajně nechal šít patřičný oděv – Vatikán tomu ale všemožně bránil.
Bobe byl po válce v Praze souzen a popraven v květnu 1947 na Pankráci. Do posledních okamžiků odmítal připustit, že by udělal něco špatného. Tvrdil, že byl špatně pochopen – a k všeobecnému údivu se před soudem prohlašoval za agenta sovětské tajné služby NKVD.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka